Očkování, spalničky a léčba nádorů

V souvislosti se současnou epidemií spalniček se z antivakcinačního hnutí ozývá, že spalničky jsou vlastně celkem banální onemocnění. V učebnicích dětského lékařství se píše něco jiného, takže takový argument postrádá tu naléhavost a údernost, na které antivakcinační hnutí stojí. Jistě, lze tvrdit, že učebnice pediatrie jsou výsledek spiknutí pediatrů. Ale rodiče, který je schopen něčemu takovému uvěřit, obvykle učebnice dětského lékařství odradí již svým rozsahem a jeho víra[1] v antivakcinační hnutí je pevná. Proto se nám tu objevuje něco nového, totiž tvrzení, že spalničky (plané neštovice,...) léčí nádory. Veřejně se tak stalo například v pořadu Máte slovo 14. 2. 2019. Nádor je špatné onemocnění, o tom není třeba nikoho zvlášť přesvědčovat. Takže když by měl člověk volit mezi spalničkami a nádorem, asi by raději volil spalničky, intuitivně očekává lepší prognózu. A je to skutečně tak? Jak už je u antivakcinačního hnutí téměř pravidlem, je to natolik zkomolená verze pravdy, že jde bez obav hovořit o úmyslné manipulaci.

Je pravdou, že některé prodělané infekční choroby skutečně snižují pozdější riziko vzniku nádorového onemocnění. Tak například tuberkulóza snižuje riziko vzniku melanomu.[2] Podobnou vlastnost má ale i očkování proti tuberkulóze[3], jen průběh vlastního preventivního aktu je mnohem pohodlnější. A to i v případě, že očkování neprobíhá bez komplikací. Práci, která by popisovala snížení rizika vzniku nějakého nádoru po prodělání spalniček v dětství jsem nenalezl. Tedy pokud bych nebral cynicky v potaz vysokou mortalitu branců při spalničkových epidemiích na začátku 20. století.[4] Texty, které mají ukazovat na prospěšnost spalniček, nakonec vedou na úplně jiné práce, na práce týkající se tzv. viroterapie nádorů.

Již v druhé polovině 19. století se v lékařských časopisech objevují kazuistiky popisující vzácně se objevující klinické zlepšení nádorového onemocnění, obvykle spíše hematologické malignity, při probíhajícím infekčním virovém onemocnění. Zlepšení stavu může způsobit například chřipka, plané neštovice nebo spalničky.[5] Pro uvedení do klinického kontextu je třeba dodat, že podmínkou nutnou, i když ani zdaleka postačující, je to, aby nemocný své infekční onemocnění přežil. Přežití takové infekce totiž není pro onkologicky nemocného samozřejmé ani při dostupnosti kvalitní lékařské péče[6], zejména pokud podstupuje některou z forem agresivní terapie[7].

Aniž by byl zcela jasný mechanismus, pokusy na zvířatech vedly k prvním úspěchům v laboratoři. Již na konci 40. let minulého století se podařilo na myším modelu zničit implantovaný sarkom tím, že myš byla infikována sibiřským subtypem viru klíšťové encefalitidy. Záhy se podařilo stejným způsobem zbavit myši i několika dalších typů experimentálně vnesených nádorů. Tedy pokud myš přežila, protože infekce může u myši vyvolat smrtelnou virovou encefalitidu. Později se podařilo ukázat podobný efekt dalších infekcí, např. dengue, západonilské horečky, nebo žluté zimnice. Bohužel terapie dobře fungovala na myších modelech, tedy u nádorů experimentálně vpravených do pokusné myši. V klinickém testování na lidských pacientech se efekt příliš neukázal. Předpokládaných mechanismů selhání je celá řada a žádný z nich se nezdá nepřekonatelný. Proto výzkum na tomto poli nikdy neustal, i když nebyl v popředí zájmu. Současný trend směřuje k cílenému využívání geneticky modifikovaných virů.[5] Na poli rekombinantních virů v terapii se již objevují pravděpodobné klinické úspěchy. Tak například loňského června vyšla studie ukazující výrazný klinický efekt infúze s cíleně modifikovaným virem dětské mozkové obrny (PVSRIPO) u pacientů s pokročilým glioblastomem.[8]

A jak je to s těmi spalničkami? Skoro totéž. V nabízených odkazech lze nalézt odkazy, ve kterých se opakují dva seriózní zdroje. První z nich je kapitola "Measles Virus for Cancer Therapy"[9] v knize ze série Current Topics in Microbiology and Immunology. V této kapitole se vysvětluje pojem onkolytický virus a vysvětluje se, proč je zajímavý oslabený spalničkový virus, proč a jak by bylo vhodné ho modifikovat pro dosažení lepšího efektu a také jak to celé dostat z laboratoře do klinické praxe. O protektivním vlivu spalniček se v této kapitole nepíše. Druhý odkaz vede na přehledový článek "Measles to the Rescue: A Review of Oncolytic Measles Virus"[10]. I tento článek pojednává především o vakcinačním kmenu spalničkového viru. Opět popisuje, jak takový onkolytický virus působí, proč není rozumné používat divoký kmen, jak vir připravit a jak to celé uvést do praxe. Ani zmínka o tom, že by byla infekce divokým kmenem prodělaná v dětství nějakou výhodou.

V této souvislosti je na místě zmínit ještě jednu celkem zábavnou spekulaci. Při příliš rychlé eliminaci podaných virů imunitním systémem může být narušen efekt na nádor[5], imunitní systém je ale zapojen do efektu viroterapie[10]. Pokud by imunitní systém nemocného reagoval příliš dobře na použitý virus, lze se ptát, zda by takový nemocný nebyl k terapii příslušným virem rezistentní. Setrvalejší imunitní paměť po prodělaném onemocnění, kterou často zmiňují odpůrci očkování, by tak mohla pro neočkované dítě představovat problém pro jeho vyšší věk i v případě, že například spalničky proběhnou zcela bez příznaků.

Poznámka: Po zveřejnění tohoto článku jsem narazil na článek inspirovaný stejnou smyšlenkou na Skeptical Raptor jen vychází z dění v USA. Tamní přesvědčení o tom, že spalničky léčí nádory, vychází nejspíš z jiného zdroje, z práce, která vyšla na konci devadesátých let v časopise Medical Hypotheses[11], podle které prodělání horečnatého onemocnění v dětství snižuje v budoucnu riziko vzniku nádorů. Analýza výsledků dotazníkového šetření provedeného antroposofickými praktickými lékaři nevzbuzuje moc důvěry, riziko zkreslení je příliš vysoké. Navíc v 90. letech byl časopis Medical Hypotheses časopis z hodně špatnou pověstí, mimo jiné v té době neměl řádné recenzní řízení. Co je však zásadnější, výsledky se nepodařilo zopakovat. Naopak, zdá se, že spalničky mohou být asociovány s některými typy nádorů, například s nádory plic[12]. Podmiňovací způsob je na místě, výsledky nejsou natolik silné, aby bylo možné to tvrdit bezpečně, ale jsou dost silné na to, aby vážně zpochybňovaly hypotézu o protektivním efektu spalniček.

Literatura

1. Smith N, Graham T. Mapping the anti-vaccination movement on Facebook. Information, Communication & Society 2017. doi: 10.1080/1369118X.2017.1418406
2. Kölmel KF et al. Infections and melanoma risk: results of a multicentre EORTC case-control study. European Organization for Research and Treatment of Cancer. Melanoma Research 1999;9(5):511-519. doi: 10.1097/00008390-199910000-00011
3. Pfahlberg A et al. Inverse association between melanoma and previous vaccinations against tuberculosis and smallpox: results of the FEBIM study. Journal of Investigative Dermatol 2002;119(3):570-755. doi: 10.1046/j.1523-1747.2002.00643.x
4. Shanks GD et al. Measles Epidemics of Variable Lethality in the Early 20th Century. American Journal of Epidemiology 2014;179(4):413-422. doi: 10.1093/aje/kwt282
5. Kelly E, Russell JS. History of Oncolytic Viruses: Genesis to Genetic Engineering. Molecular Therapy 2007;15(4) 651-659. doi: 10.1038/sj.mt.6300108
6. Hermann B et al. Influenza virus infections in patients with malignancies - characteristics and outcome of the season 2014/15. A survey conducted by the Infectious Diseases Working Party (AGIHO) of the German Society of Haematology and Medical Oncology (DGHO). European Journal of Clinical Microbiology & Infectious Diseases 2017;36(3):565-573. doi: 10.1007/s10096-016-2833-3
7. Kaplan LJ et al. Severe measles in immunocompromised patients. JAMA 1992;267(9):1237-1241. doi: 10.1001/jama.1992.03480090085032
8. Desjardins A et al. Recurrent Glioblastoma Treated with Recombinant Poliovirus. New England Journal of Medicine 2018;379(2):150-161. doi: 10.1056/NEJMoa1716435
9. Russell SJ, Peng WK: Measles Virus for Cancer Therapy in Diane E. Griffin, Michael B.A. Oldstone (Eds): Measles - Pathogenesis and Control. Springer Berlin Heidelberg 2009. doi: 10.1007/978-3-540-70617-5
10. Sarah A et al. Measles to the Rescue: A Review of Oncolytic Measles Virus. Viruses 2016;8(10):294. doi: 10.3390/v8100294
11. Albonico HU et al. Febrile infectious childhood diseases in the history of cancer patients and matched control. Medical Hypotheses 1998;51(4):315-320. doi: 10.1016/S0306-9877(98)90055-X
12. Sion-Vardy N et al. Measles virus: evidence for association with lung cancer. Experimental Lung Research 2009;35(8):701-712. doi: 10.3109/01902140902853176