Načítám...

Čintamani a Vesmír

Mlžný příspěvek V. Chába "Čintamani a ptáci" (Vesmír 2006/11 s. 689-690) se pokusím uvést na pravější míru informacemi o faktech. Jádrem sporu je principiální funkčnost tzv. "magnetokinetického vysoušeče zdiva" fy. AQUAPOL. (viz www.aquapol.cz) dle europatentu EP0688383 z roku 1995, jehož držitelem je ing. Wilhelm Mohorn z Rakouska.

Někteří neurvalí Češi však dílo ing. Mohorna znevažují a dokonce firmě AQUAPOL.cz udělili cenu Bludný Balvan Sisyfa za rok 1999 - viz www.sysifos.cz. Zde se přiznávám jak k autorství laudatia, tak k ohromení nad genialitou vynálezce, žel, pouze marketingovou - viz dodatek.

V. Cháb oprávněně kritizuje matení v komunikaci - a věřme, že i sebekritizuje. Nesděluje čtenářům, jak vlastně prodávaný výrobek vypadá a co obsahuje - ani to, že prodávaný přístroj neviděl - ani zvenčí. Nereferuje onen patent a tedy ani to, že v ČR prodané výrobky patentu neodpovídají. Jsou to hrnce nebo proutěné koše zavěšené jako lustr, bez přívodu či zdroje energie, obsahující buď dva kruhové plechy a několik plastikových distančních tyček anebo tři kruhové pásy na dřevěné konstrukci. Prodejní cena činí 40 000 Kč a více. Výrobní cenu odhaduji do 2000 Kč - nejdražší je určitě ten hrnec či koš. Český AQUAPOL tvrdil, že nezkoumal vnitřek výrobku, neboť ten se vyrábí v Maďarsku dle rakouské licence. ( Zdalipak jeho servisní technici dovnitř vůbec nahlédli ?)

Není pravda, že proti AQUAPOLu nebyly vzneseny vážné námitky - došlo i na interpelaci v rakouském parlamentu v roce 1998 – a to z podnětu spolku pro ochranu spotřebitelů (Google: 4741/AB XX.GP).

V. Cháb požaduje, aby tento výrobek byl řádně testován. A to on snad za těch 20 let ještě nebyl někde nezávisle testován na účinnost - ač se honosí různými certifikáty a diplomy? Existuje vůbec zpráva o tom jaký vliv má velikost, uspořádání, orientace a vzájemná konfigurace těchto aparátů a jak se dá jeho údajné působení ovládat? Prodalo-li se od roku 1985 přes 32000 vysoušečů, pak čistý zisk může činit půl miliardy korun. Jaká částka byla věnována na vědecký výzkum ?

Nepodařilo se mi nalézt žádné zprávy o testu „Mohornova jevu“ ve světových laboratořích - jakoby se tato "magnetokineze“ týkala jen zemí ex-Rakouska-Uherska a Německa.

V. Cháb naznačuje, že kterási česká stavební fakulta a fa. AQUAPOL chystají společné měření účinnost "magnetokinetického" přístroje, přičemž se máme divit, že experiment bude placený právě firmou AQUAPOL. Investice do dlouhodobého experimentu např. 500 000 Kč se snadno zaplatí prodejem dvanácti proutěných košů. Byť experiment dopadne negativně (což je krajně pravděpodobné), AQUAPOLu se rozhodně vyplatí coby úžasně levná reklama. Vystaví dlouhodobě AQUAPOL eventuální negativní posudek na svých internetových stránkách a přestal by výrobek prodávat ?

Bude zajímavé průběh případného experimentu sledovat. Zjišťovat příčinnou souvislost mezi kruhovým plechem a vlhkou zdí nebude snadné ani v laboratoři se stabilním klimatem - natož v terénu.

Dle zápisu z jednání v Kloknerově ústavu v prosinci 2003 AQUAPOL odmítal testy v laboratoři s poukazem na tisíce spokojených zákazníků. Pokud vím, od té doby žádné laboratorní testy neproběhly.

Závěrečné "rozdání rolí" V. Cháb zamlčel - ač “je mu nahrubo jasno“.

A propos: čintamani je slovo nesklonné pro mystický kámen, který čeho se dotkne - to ve zlato promění. Kdo to tu mysticky vyrábí zlato?

Moralizující výzvu vědcům aby "nestranně pomáhali" - tedy i dubiózním aktivitám typu AQUAPOL - lze chápat snad jen jako alternativní šprým.


Listopadový úkol pro čtenáře:

Sledujte za jak dlouho bulvární tisk či firemní texty uvedou, že vědecký časopis Vesmír již vážně zkoumá či dokonce potvrdil "magnetokinezi" a jedinečnost vysoušeče fy. AQUAPOL.


Prosincový dodatek:

V listopadu jsem vyzval čtenáře k bedlivosti. A ejhle, již prosincový Vesmír 12/2006 obsahuje barevnou reklamní dvoustranu s. 760-1 na předmětný vysoušeč. Tam jeho podstata ani není zmíněna, vyfotografován je jen úplně maličko dvakrát zevně - dokážete ho tam najít ? Text a další fotografie ukazují jen šťastné domy šťastných zákazníků. Lze spekulovat, zda článek V. Chába byl koordinován s reklamou v č.12, či zda fa. AQUAPOL si ho přečetla až v č. 11 a pak vtipně zareagovala marketingovým smečem.


Lednový dodatek:

Vesmír 1/2007, nově předznamenaný sloganem "v poznání je síla", otiskuje dva poměrně kritické příspěvky o čintamani J. Langra a P. Koucké patrně napsané před vydáním č. 12, čímž tito o reklamě nic netušili. Neočekávám, že se Vesmír k problematice vrátí a otiskne nitro vysoušeče a proto přikládám obrázky:
1. Výkres z europatentu EP0688383
2. Hrnec v pohledu a v nadhledu
3. Koš zavřený a otevřený
Souvislost hrnce i koše s patentem je zjevně velmi problematická.

Občanské judo ( NOVA, 28. 1. 18:55 ) se celkem obšírně i objektivně věnovalo vysoušeči. Novinkou bylo, že ing. Mohorn pracuje na zavlažovači, tj. na reverzovaném vysoušeči, s vizí zavodnění pouští. Není to nápad nijak originální, neboť ten byl již vysloven v laudatiu při udělení Bludného balvanu viz: http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1154531826, což vyvrací předhůzku, že Sisyfos má jen negativistická stanoviska.

Ostatně i výňatek ze statutu ceny Bludného Balvanu: „Pokud laureát obdrží ve stejném oboru Nobelovu cenu, je povinen Bludný balvan vrátit oproti potvrzení, že mu nikdy nebyl udělen.“ dokazuje, že podněcuje laureáty k ještě většímu úsilí - by získali i tu Nobelovu cenu.


Čestné prohlášení:

Obdrží-li ing. Mohorn za "magnetokinezi" Nobelovu cenu, bude mi ctí odnést mu kufr do Stockholmu.

Ing. Martin Bloch, CSc.


----------------------------------------------------------------------
Dodatek o marketingové genialitě

1. Vysoušení navlhlého domu je záležitost nadmíru útrpná.

2. Kdo by nedal přednost bezbolestnému řešení pomocí elegantního
přístroje v podobě nesvítícího lustru ?
- Kterýžto lze snadno a rychle dodat a instalovat,
- Cena je sice značná nad 40 000 Kč a i 3 000 Euro. Tatík bude mít však dobrý pocit, že pro dům a rodinu opravdu něco udělal.
- A udělal to chytře - vždyť přístroj nespotřebovává elektřinu
ani baterie - je prostě vzorně ekologický.
- Záruku má 20 let - jak solidní firma!
- Jaká pohoda - netřeba obsluhy ni údržby – ba nemá ani vypínač.
- Zaplombován je v neprůhledném obalu proti zvědavcům.
- Otevřením garance odpadá. Kdo se toho za ty peníze odváží?
- Vydrží prý až 100 let - ještě pravnuci budou tatíka chválit.
- Cena přístroje však musí být menší než soudní poplatky - to kdyby se někdo chtěl soudit o vrácení peněz. Ono to tak moc nehrozí. Který tatík přizná, že to asi nefunguje a že je trouba?
- Raději vyčká - vždyť účinek se má projevit až po letech.
- Výroba musí být snadná a co nejlevnější. No jasně.

3. Doba si žádá hi-techy a tudíž nejlepší je legenda o nových, vědě neznámých silách - nejlépe kosmického rozsahu.
- Takové síly jistě jsou, vynálezce je také nezná a ostatně ho ani
nemusejí zajímat.
- Pro veřejnost je tvrzení firmy o 32000 prodaných kousků ráznou odpovědí na pochybnosti zapšklých vědeckých šťourů.
- Účinnost přístroje je dokládána pouze statisticky v krajině kde
občas zavládne i horko a sucho.
- Neexistují zařízení, která by indikovala zda přístroj zrovna
funguje a případně jak moc.
- A tak získat důkaz účinnosti přístroje v laboratoři podmínkách v dohledné době za přijatelnou cenu je prakticky nemožné.

4. Podstatu přístroje je radno patentovat.
- Patentní přihláška musí být věcně dosti záhadná.
- Patentní úřady jsou pouze administrativní instituce a nikoli zkušebny, potvrzení účinnosti a bezpečnosti nevyžadují a za patentované zařízení či postupy nenesou věcnou odpovědnost.
- To však veřejnost netuší a patent na ni dělá výborný dojem.
- Skvělý dojem také dělají diplomy z výstav. Výstavy trvávají týdny a měsíce. Jakže se tam předvede účinek přístroje, který se má projevit až po 2 letech ? Jinak než povídáním, letáky, nástěnkami a vhodnými kontakty s diplomovací komisí ?

5. Nutné jsou samozřejmě skvělé reference a "tisíce děkovných přípisů od vděčných zákazníků" vystavené na Internetu a propagační filmy - ten z podzimu 2006 je vzorně goebbelsovský.
- Avšak nejlepší je prodej většího počtu přístrojů nějaké důstojné instituci např. vládě, parlamentu, církvi apod. pro vysoušení velebudov a chrámů. Že by se úředníci takových institucí před nákupem tak úžasných přístrojů poradili s vědci? Znáte úředníka ochotného přiznat své pochybení a nekompetenci ? A namáhal by se s nápravou ?
- Velebudovy se skvěle vyjímají na firemních letácích a internetu.

6. Se soudy nejsou potíže - ty pochopitelně nemohou rozhodovat odborné otázky - na to mají soudní znalce. Ale jak lze ustanovit soudního znalce na neznámé jevy ? Tedy spor o nefunkčnost přístroje nemůže žalobce vyhrát - snad jen pokud přístroj není sestaven dle specifikace patentu.

7. Kaplanova medaile za rok 1995 rozzářila hruď geniálního vynálezce a dodnes oslňuje potenciální zákazníky. Udělena byla spolkem rakouských vynálezců (OPEV) za: "für die Grundlagenforschung zur Nutzung freie Energieformen, für die Entwicklung von Geräten Gebäudetrockenlegung".

Tu by jistě Jára Cimrman zvolal: "Mí Rakušané mi rozumějí!"

Kam dál?

Veletrh vědy 2019 Zobrazit

Veletrh vědy 2019

Přijďte se na nás podívat na Veletrh vědy, kde najdete náš stánek s připraveným programem. Těšíme se na Vás.
Pá 7. 6. 2019 | Výbor Sisyfos Přečíst
Mýtus o Sisyfovi Zobrazit

Mýtus o Sisyfovi

Text vyšel původně ve Zpravodaji 3/2002, rozhodli jsme se jej ale připomenout.
Čt 29. 8. 2019 Přečíst
Možnosti a limity psychosomatické medicíny Zobrazit

Možnosti a limity psychosomatické medicíny

Psychosomatická medicína je diskutována mezi laickou i odbornou veřejností. Postoj nejen laické ale ...
Pá 9. 11. 2018 Přečíst
Nanoroušky a taky-nanoroušky Zobrazit

Nanoroušky a taky-nanoroušky

Článek se pokouší vysvětlit, co jsou roušky z nanovláken, a čím se liší od běžných textilních roušek – a to na popud reportáže ČT v pořadu Černé ovce. Reportáž monitorovala dovoz běžných textilních roušek z Vietnamu, které byly s pomocí technické zprávy doc. Ing. Frischera, Ph.D., označeny klamavým označením nanoroušky. Článek se pokouší vysvětlit, že analýza tkaniny roušky pomocí elektronového mikroskopu, byť provedená odborníkem na kybernetiku a digitální zpracování obrazu, je metodicky zcela zcestná. Záchyt mikroskopických částic na roušce se řídí zcela jinými zákony fyziky než je běžná laická představa síta, kterou částice v závislosti na své velikosti buď projde nebo neprojde.
Čt 10. 12. 2020 Přečíst
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace