Vyjádření k parapsychologii a experimentům s telepatií

Na tiskové konferenci na téma „Víra jako lék“, pořádané Radou pro popularizaci vědy AV ČR dne 25.11.2003 byla diskutována a přednášejícími hájena možnost mimosmyslového dálkového (intercesorního) přenosu. Autoři referátů tvrdili, že vysvětlení tohoto fenoménu nabízí jimi navržená „kvantová hypotéza“ o činnosti mozku a o možnosti léčení na dálku.

Autoři referátů se nechali zmást zdánlivě přesvědčivými experimenty, které údajně prokázaly úspěšnou léčbu modlitbou. Nic takového však prokázáno nebylo. Experimenty Byrda, Harrise ani tzv. „ganzfeld“ experimenty přesvědčivé nejsou.

Studie R.C.Byrda z r.1988, která sledovala průběh léčby pacientů na koronární jednotce, za které se modlili vzdálení věřící, měla být provedena dvojitě slepým způsobem, nikdo nesměl vědět, jak byli pacienti rozděleni do dvou skupin, experimentální a kontrolní. To je základní podmínkou objektivity experimentů. Řada kritiků (Posner, Sloan, Witmer) však prokázala, že pokus řádně zaslepen nebyl a že je tedy neprůkazný – koordinátorka pokusu byla o roztřídění pacientů informována.

Harrisova práce, která Byrdův experiment v podstatě rekapitulovala, byla rovněž zpochybněna (I.Tessman). Pozitivní výsledek naznačovalo jen jedno hledisko, v ostatních kritériích se stav nemocných po modlitbě proti kontrolní skupině nezměnil. Výsledek byl dokonce v rozporu s Byrdovými nálezy.

Kupodivu autoři zcela pominuli rozsáhlou, dosud nejpreciznější studii ze slavné Mayo Clinic (Aviles a kol., Mayo Clinic Proc.) z r.2001, která vliv modlitby na 799 pacientů, rovněž z koronární jednotky, neprokázala.

„Ganzfeld“ experimenty mají dokazovat možnost telepatického přenosu informací a pokládají se za nejpřesnější způsob zkoumání mimosmyslového přenosu prostřednictvím síly psí. Princip je jednoduchý. V podstatě jde o přenos myšlenek od jedné osoby ke druhé, která je ve vedlejší místnosti a na očích má klapky - poloviny pinkponkových míčků osvícené červeným světlem, takže zorné pole je homogenně růžové. Vysílající osoba soustředí pozornost na jeden ze čtyř obrázků a snaží se jej vyslat příjemci. Ten leží ve vedlejší místnosti a po skončení „vysílání“ je se všemi obrázky seznámen. Má určit, který byl vysílán. Jde o klasický experiment, prováděný už desítky let. Některé pokusy sice vyzněly pozitivně, ale přesně koncipovaný zásadní experiment, který byl veden zástupcem jak parapsychologů, dr. Honortonem, tak zástupcem vědců, psychologem Ray Hymanem, došel v r. 1986 k jednoznačně negativním výsledkům. V „pozitivních“ experimentech byly prokázány statistické chyby. Od té doby se stal hlavním zastáncem telepatie profesor parapsychologie (!) Robert Morris z Univerzity Edinburgh, který každoročně „ganzfeld“ pokusy opakuje, stále s výsledkem negativním. Na X. konferenci skeptiků v Londýně v září 2003,, kde jsem byl přítomen, prof. Morris v diskusi přiznal, že výsledky jsou prozatím negativní, ale že mohou přinést některé vedlejší zajímavé výsledky, týkající se psychologie lidí. Pokusy jsou ovšem mezi anglickými vědci hodnoceny jako plýtvání veřejnými prostředky.

I všechny ostatní citované „pozitivní“ nálezy byly buď vyvráceny, nebo nebyly ověřeny. To platí i o pokusech Elisabeth Targové, která jen pokračovala v mystické rodinné tradici. Její dědeček Putnam Targ byl vydavatelem děl Dänikena, otec William obdivovatelem a spolupracovníkem ohybatele lžiček, usvědčeného podvodníka a eskamotéra Uriho Gellera. V současné době je výzkumný program tzv. „Národního centra pro komplementární a alternativní medicínu“ při NIH v USA, které poskytuje granty na výzkum telepatie, navržený E.Targovou, tvrdě kritizován.

Pro podrobnější kritický rozbor telepatických experimentů odkazuji na práci C.Scotta v časopise Experientia z r.1988 (překlad S. Libovický v knize Okultismus a věda). Závěry Jahnových experimentů pak vyvrátil R.Hyman – tamtéž.

Další argument: Vojenské laboratoře v USA, SSSR a Británii, které se snažily využít hypotetické možnosti ESP (extra sensory perception) fenoménů, byly vzhledem k negativním výsledkům po r.1989 uzavřeny.

Udávané pozitivní výsledky experimentů jsou tedy neprůkazné. Místo o Harrisově „jiné inteligenci“ nebo Reinišově „kvantové hypotéze“ bychom měli při hodnocení výše uvedených experimentů uvažovat o omylu, v horším o podvodu. V oblasti parapsychologie a existence tzv. senzibilů bylo podvodů nespočet. Podvod je ostatně vždycky pravděpodobnější než zázrak (D.Hume).

Chci ještě podotknout, že se dopouštíme zásadní chyby, když se při hodnocení parapsychologických jevů včetně telepatie chceme spoléhat jen na výsledky experimentů. Tento přístup je zatížen dvěma principiálními nedostatky. Prvním je, že jsou často z velikého množství experimentů publikovány jen ty, které dávají v rámci gaussovského rozptylu pozitivní výsledek. Negativní výsledky publikovány nejsou. Jde o typický příklad publikačního zkreslení (publication bias). Druhým důvodem je, že zastánci pseudovědeckých názorů nikdy neakceptují negativní výsledky seriózních experimentů. Vždy znovu a znovu informují o dalších údajně pozitivních experimentech bez ohledu na to, že se je následně nikdy nepodaří rekapitulovat. Výsledkem je tvrzení proti tvrzení.

K vyvrácení parapsychologických jevů je nutno opřít se o obecné výsledky moderní vědy a o logické argumenty. Několik z nich uvedu:

Experimenty, které mají prokázat existenci ESP jevů se provádějí od r.1882, kdy byla založena v Londýně „Society for Psychical Research“. Do dnešního dne chybí důkaz existence byť jen jediného z četných ESP jevů, a nebyl úspěšně rekapitulován ani jeden údajně pozitivní výsledek experimentů.

V parapsychologických experimentech se prokázalo, že spolu s přesností pokusů klesá lineárně udávaná pozitivita výsledků.

Neexistuje plauzibilní hypotéza o povaze síly psí. Pokud by to byla síla materiální povahy, muselo by jít o částice, které je schopna současná fyzika objevit. Faktor duchovní povahy by pak neměl energii k ovlivnění materiálního substrátu, tedy mozku.

Nelze si představit, jak by mohl signál, šířící se difusně do prostoru, selektivně zasáhnout osobu, u které vysílající zná jen křestní jméno a datum narození.

Přenos informace je složitý děj. Zpráva musí být vyslána určitým kódem z vysílače přes určitý kanál k přijímači. Žádný z těchto pěti prvků není při mimosmyslovém přenosu definován.

Představa, že se informace může šířit nekonečnou rychlostí do celého vesmíru s nezmenšenou energií odporuje současným fyzikálním představám i zkušenosti.

Pozitivita Jahnových pokusů je na hranici chyby měření a na hranici statistické signifikance, což kontrastuje s tvrzením parapsychologů a léčitelů, kteří udávají vysoké procento úspěchů v praxi.

Kdyby mimosmyslový přenos informací skutečně existoval, dokázali by sázející uhádnout správné číslo v loterii, senzibilové by uměli najít únosce, vojevůdci by znali úmysly protivníka a války by nebyly. Nic z toho neplatí.

Kdyby existovala schopnost mimosmyslového vnímání, musela by být dědičně zakotvena a byla by tedy dědičná. Dědičně zakotvené parapsychologické schopnosti by byly tak obrovskou evoluční výhodou, že by byl dnes senzibilem každý. Není.

Závěr:

Parapsychologie (psychotronika) je podle vysoce většinového názoru vědecké obce pseudověda. Představa o mimosmyslových jevech včetně telepatie i o síle psí, která by je měla zprostředkovat, odporuje současným vědeckým poznatkům, bezpečně ověřeným obecným zákonům, logice i běžné zkušenosti. Existence těchto jevů proto také nebyla nikdy potvrzena v reprodukovaných experimentech. .

Pokud jde o názory obou referujících na tiskové konferenci, týkající se neurofyziologie mozku a kvantové teorie, ponechávám kritiku povolanějším. Nemohu se ale ubránit podivu, jak je možné, že Rada pro popularizaci vědy AV ČR rozšiřuje do médií a přes ně do populace paranormální představy, nepodložené hypotézy a nezodpovědné fantazie v duchu autora mentionů bývalého ministra Kahudy.