Znovuzrození - léčba

Léčba znovuzrozením (rebirthing) se doporučuje od začátku 70. let 20. století pro léčbu psychických poruch a onemocnění. Existuje v mnoha různých formách. Všechny se snaží pomocí různých dýchacích technik o návrat do novorozeneckého stadia. Podle základní idey je porod těžkým traumatizujícím zážitkem, se kterým se lze návratem k době porodu vyrovnat, odstranit psychické problémy a nastartovat nový, nezatížený život. Metodu vypracoval Leonard Orr na základě svých zkušenosti s dýchacími technikami, při kterých se objevovaly zážitky z doby porodu a které podle jeho zkušeností měly pozitivní vliv na tělesné i psychické zdraví. Orr a Sondra Ray publikovali také základní knihu o této technice „Rebirthing in the New Age“. Vedle provádění léčebných zákroků nabízejí zastánci této metody i kurzy léčby znovuzrozením. Údajně bylo do dnešního dne celosvětově vyškoleno několik milionů osob. Hlavní variantou je nácvik tzv. „spojeného dechu“ bez pauzy mezi nádechem a výdechem. Podle Orra totiž lidé většinou nesprávně dýchají a hromadí v krvi oxid uhličitý, což vyvolává fyzické a mentální tenze. Správným dýcháním se má zvyšovat obsah kyslíku v krvi a také energie prána, dojde k detoxikaci a fyziologické transformaci organismu. V posledních letech metoda pronikla i do ČR, pořádají se přednášky i kurzy „vědomého energetického dýchání“, kdy se přijímá životní energie dechem a aktivují očistné a imunitní mechanismy.

Po názvem „rebirthing“ byla praktikována i kuriózní metoda, která měla rekonstruovat podmínky porodu. Používala se před několika léty pro léčbu psychických poruch a nápravy narušených vztahů dětí k rodičům (attachement therapy). Dítě byla zabaleno do prostěradel, dýchání omezeno přitlačením polštáře na obličej a porodní stahy imitovány periodickým stlačováním hrudníku. Jeden takový případ v USA skončil smrtí 10letého dítěte a soudní dohrou.

Hodnocení: Léčba znovuzrozením nemá racionální základ a její „teorie“ je jen intuitivní směsí metafyziky, gnosticismu, hinduismu i křesťanských názorů. Podle kritiků se nepotvrdilo, že porod je traumatizujícím zážitkem. Do paměti se ukládají zážitky teprve od dvou let věku, a neexistuje tzv. buněčná paměť, na kterou se zastánci metody odvolávají. Neexistuje jediný důkaz, že by normální dýchání nebylo adekvátní. Naopak se ví, že ani dušení, ani hyperventilace (viz Holotropní dýchání) neodstraňují předpokládané tenze a stres. Krev je za normálních podmínek kyslíkem plně saturována, změnou dýchání nelze obsah kyslíku významně zvýšit. A neexistuje ani žádný důkaz efektivity léčby. Léčba „imitací porodu“, kterou však zastánci klasické léčby znovuzrozením odmítají, je pak trestuhodným postupem, který je pro dítě těžkým traumatizujícím zážitkem a může poznamenat jeho další psychický vývoj, nehledě k možnému poškození mozku nedostatkem kyslíku.