Tai-či

Tai-či je tzv. vnitřní forma čínského bojového umění, používná dnes vzhledem ke své "měkkosti" též jako zdravotní dechové a psychické cvičení. Vyvinulo se v průběhu druhého tisíciletí z technik čchi-kung. I jeho cílem je dosáhnout harmonizace dvojice jang a jin a uvolnění proudu čchi. Jeho dnešní podoba vznikla teprve ve 19. století. V podstatě jde o přesně určenou a v přesném tempu probíhající soustavu extrémně pomalých tělesných pohybů spojených s meditací, které plynule v sebe přecházejí. Popisuje se až 180 různých pohybových prvků. Tai-či představuje stylizovaný boj s imaginárním nepřítelem. Existuje několik různých škol. Někdy se cvičí individuálně, jindy ve dvojicích. Cíle tai-či i jeho preventivní nebo terapeutické možnosti se nijak neliší od toho, co platí pro čchi-kung. Podobně jako čchi-kung i tai-či je pevnou preventivní a léčebnou součástí tradiční čínské medicíny, dnes se rychle šíři v západních zemích, kde se vyučuje a různých fitness-centrech a klubech. V poslední době jsou pro samoléčbu nabízeny místo aktivního tai-či i různé čchi-přístroje, které pohybují končetinami a tedy i celým tělem pacienta a mají mít stejný relaxační efekt.

Hodnocení: viz hesla Tradiční čínská medicína a Čchi-kung.