Jedním z velkých „záhadologických“ témat je železný sloup vysoký 7,2 m o průměru 50 cm, kuželovitě se zužující na 30 cm, vážící více než 6 tun, se symbolem čakry na vrcholu, stojící v Dillí u Kutubova minaretu. Záhadou byl jednak způsob jeho vytvoření, ale především to, že není na povrchu zkorodovaný, resp. je kryt jen tenkou modročernou vrstvičkou. Podle pseudovědeckých výkladů takový sloup a v takové kvalitě materiálu nebylo možno vytvořit tehdy známými metodami a je nutné předpokládat, že jeho tvůrci sloupu museli mít nějaké tajné vědomosti. snad i mimozemského původu. Sloupem se zabývalo mnoho amatérů, ale i archeologů i metalurgů a vysvětlení záhady se našlo. Sloup vznikl před více než 1600 léty a zachoval se jako jediná část původního hinduistického chrámu. Ten dal zhotovit tehdejší vládce Chandragupta II Vikramaditya (375-415) spojováním, skováním železných desek o váze 20-30 kg. Sloup je vykován z téměř čistého 98% železa. Že nejde o nerez železo, dokazuje to, že pod zemí uložená část sloupu je silně zrezavělá. Nadzemní část rezaví minimálně z několika důvodů. Klima v Dillí je horké a suché, sloup má vysokou tepelnou kapacitu, takže i při nočních chladu se na jeho povrchu nesráží vlhkost, a konečně je důležité i složení železa, které je jen minimálně znečištěno sloučeninami síry, což omezuje korozi, ale které obsahuje větší množství fosforu, což katalyzuje vznik vrstvičky o síle jedné dvacetiny mm z amorfního materiálu zvaného „misawit“ (d-FeOOH).
Hodnocení: Sloup v Dillí, jeho původ a příčiny nerezivění byly jednou z málo skutečných záhad, které neměly imaginární, iracionální povahu a kterou bylo proto možné řešit vědeckými metodami. Dnes se záhada vyřešena a nezbývá, než jen obdivovat schopnost tehdejších metalurgů získat tak kvalitní materiál a vytvořit tak impozantní a času vzdorující dílo.
Odkazy: The „Rustless“ Iron Pilar at Delhi. Collection Czechoslov. Chem. Commun. 36, 1971
Hodnocení: Sloup v Dillí, jeho původ a příčiny nerezivění byly jednou z málo skutečných záhad, které neměly imaginární, iracionální povahu a kterou bylo proto možné řešit vědeckými metodami. Dnes se záhada vyřešena a nezbývá, než jen obdivovat schopnost tehdejších metalurgů získat tak kvalitní materiál a vytvořit tak impozantní a času vzdorující dílo.
Odkazy: The „Rustless“ Iron Pilar at Delhi. Collection Czechoslov. Chem. Commun. 36, 1971