Slovem iracionalita rozumíme opak racionality, tedy absenci nebo nepoužívání rozumu, logiky, myšlení. Termín iracionalita je však používán v různém slova smyslu v různých oblastech vědy, filozofie, kultury i v běžné řeči, podobně jako termín racionalita. Iracionalita nerespektuje fakta, kauzalitu, nezdůvodňuje metody a cíle, nesleduje smysl ani užitečnost věcí. Většinou je to tedy jednání nerozumné, nerespektující fakta a logiku,. tedy jednání často mylné, chybné, rozporné, neúčelné. V tomto smyslu má tedy iracionalita negativní konotaci. Příčiny takového iracionálního chování jsou početné, biologické i psychologické a zabývá se jimi psychologie, kognitivní věda, teorie her a jiné vědecké obory. Iracionální jsou však i mozkové procesy, které nemají pejorativní, ale zcela indiferentní povahu. Rozum a rozumné myšlení totiž tvoří jen menší část mozkové činnosti, psychiky i našeho jednání. Vedle ní existuje rozsáhlá oblasti funkcí vrozených, instinktivních, automatických, reflexních, patří sem sexualita, široká oblasti emocí a sféra umění. To vše leží mimo racionalitu, patří tedy rovněž do rámce iracionality.
Zvláštním iracionálním fenoménem je víra, ať už ve smyslu náboženském, duchovním nebo ve smyslu jakéhokoli přesvědčení nebo tvrzení nepodloženého fakty nebo důkazy (angl. „faith“ na rozdíl od „belief“, víry podložené argumenty). Taková víra je záležitostí subjektivní, nehodnotitelnou, netestovatelnou, ležící mimo oblast vědy a tedy i skepticismu. Je možné, že potřeba takové víry je i geneticky, nejenom kulturně podmíněna. Jakmile však taková víra má praktické aplikace a zasahuje do světa reálného, snaží se vysvětlit mimosmyslové vnímání, léčebné nebo věštecké úspěchy, zázraky, kruhy v polích, přistání mimozemšťanů atd., pak nutně dochází ke střetu s vědou, protože jde o fenomény testovatelné a principiálně vždy vyvratitelné. Protože skeptici považují vědu za kvintesenci racionality, stavějí ji do protikladu s iracionalitou. Proto také SISYFOS používá pro cyklus přednášek v Akademii věd v Praze i pro jejich sborníky název: Věda kontra iracionalita, i když správnější by bylo použít indiferentní termín „versus“ nebo přesněji vymezit tu iracionalitu, které SISYFOS oponuje.
Zvláštním iracionálním fenoménem je víra, ať už ve smyslu náboženském, duchovním nebo ve smyslu jakéhokoli přesvědčení nebo tvrzení nepodloženého fakty nebo důkazy (angl. „faith“ na rozdíl od „belief“, víry podložené argumenty). Taková víra je záležitostí subjektivní, nehodnotitelnou, netestovatelnou, ležící mimo oblast vědy a tedy i skepticismu. Je možné, že potřeba takové víry je i geneticky, nejenom kulturně podmíněna. Jakmile však taková víra má praktické aplikace a zasahuje do světa reálného, snaží se vysvětlit mimosmyslové vnímání, léčebné nebo věštecké úspěchy, zázraky, kruhy v polích, přistání mimozemšťanů atd., pak nutně dochází ke střetu s vědou, protože jde o fenomény testovatelné a principiálně vždy vyvratitelné. Protože skeptici považují vědu za kvintesenci racionality, stavějí ji do protikladu s iracionalitou. Proto také SISYFOS používá pro cyklus přednášek v Akademii věd v Praze i pro jejich sborníky název: Věda kontra iracionalita, i když správnější by bylo použít indiferentní termín „versus“ nebo přesněji vymezit tu iracionalitu, které SISYFOS oponuje.