Tunguzská katastrofa

Dne 30. června v r.1908 zpozorovali obyvatelé střední části Sibiře v povodí řeky Tunguska ohnivý modravý sloup, pohybující se po obloze. Po deseti minutách se objevil záblesk a několik postupně odeznívajících výbuchů se vznikem mohutného oblaku kouře. V dalších dnech se svítící oblak rozšířil až do Evropy a po několik dní byla snížena průzračnost atmosféry. Výbuch byl zaznamenán i seismografy všude na světě. Katastrofa se odehrála ve vzdálené, špatně přístupné oblasti, a proto teprve v r.1927 byla na místo vypravena výzkumná expedice. Zjistila, že v rozsahu 2000 km2 byl les spálený a pokácený, ale kráter ani zbytky mimozemského materiálu nalezeny nebyly. Teprve poté se začala katastrofa studovat, objevily se nejrůznější vědecké i fantastické teorie, a stala se také námětem literárních i filmových děl. Diskuse dodnes neutichla a i v ČR se v lednu 2008 objevil pořad o Tunguzském výbuchu v pořadu Detektor, kde se proti sobě stavělo několik možných výkladů. Byl to meteorit, jak se domnívá většina vědců, nebo spíše kometa, nebo to má na svědomí nezdařený pokusu Nikoly Tesly, nebo je to dílo mimozemšťanů, spadlé UFO, vybuchlá černá díra, přirozená vodíková bomba, anihilace aantihmoty, kulový blesk, nebo se tím ohlašoval začátek konce světa?

Hodnocení: Tunguzská katastrofa dnes už velkou záhadou není, mezi vědci existují jen dílčí, nepodstatné rozdíly v názorech. Nikdo z nich nepochybuje, že šlo o vesmírné těleso. Jde jen o to, že se přesně neví, jaký byl jeho původ a složení, jak bylo velké a jakou mělo energii. Těleso vybuchlo mezi 5-10 km na povrchem Země, jeho průměr byl mezi 30-100 m, jeho energie byla 3-30 megatun, tedy cca tisíckrát větší než měla hirošimská bomba. Podle převládajícího výkladu skupiny vědců ze Sandia National Laboratory v Novém Mexiku z r.1983, na kterém se významně podílel i český astronom Zdeněk Sekanina, šlo o asteroid. Podle jejich výkladu šlo o tuhé, skalnaté těleso o průměru jen několika desítek metrů a vybuchlo už ve vyšších vrstvách atmosféry, takže na zem dopadla jen ohnivá smršť. Podle menšinového názoru, který v poslední době získává na váze, mohlo jít o ledovou kometu, která na sobě měla kamenný materiál. Každá strana má své argumenty. Všechny ostatní, fantastické teorie lze snadno odmítnout. Pokud jde o N. Teslu, ten sice od r.1902 budoval v USA mohutnou telekomunikační bezdrátovou stanici, tzv. Teslovu věž (Wardendorff Tower), ale pro nedostatek financí byla ještě nefunkční stavba v r.1905 zastavena. K žádnému pokusu proto nedošlo, věž nevybuchla a byla demolována teprve v r.1917. Kromě toho Tesla ani zdaleka neměl v tehdejší době k dispozici takovou energii, která by byla řádově srovnatelná s energií Tunguzského výbuchu.