Paranormalita

Předponou para- (řecky vedle, mimo, podél) se označují fenomény doprovodné, souběžné, přilehlé, s pozměněným významem (paralela, paragraf, paravěda, parapsychologie atd.). Za paranormalitu, resp. za paranormální fenomény považujeme jevy nenormální, iracionální, nepřirozené nebo nadpřirozené. Není to termín přesně definovaný, protože např. oblast náboženská se mezi paranormální svět obvykle neřadí, i když by odpovídala definici paranormality. Vhodnější je proto definovat paranormalitu taxativně, výčtem oblastí: patří k ní celá esoterická sféra s její magií a mystikou, věštecké metody, spiritismus, poltergeisti, astrologie, kryptozoologie a pod. V užším slova smyslu se za paranormální považují takové jevy, které jsou řízeny nebo zprostředkovány nadpřirozenými nebo dosud neznámými silami nebo energiemi. Nejrozsáhlejší paranormální oblastí je parapsychologie (= psychotronika, biotronika), která je založena na předpokladu existence mimosmyslových schopností a kontaktů.

Paranormální jevy jsou hlavní oblastí, o kterou se zajímalo od počátku skeptické hnutí, a proto také původní název světové skeptické organizace měl paranormalitu ve svém názvu: CSICOP, „Committee for the Scientific Investigation of Claims of the Paranormal“. I německá skeptická společnost má podobný název.: „Gesellschaft für wissenschaftliche Untersuchung von Parawissenschaften“. V posledních letech se zájem skeptiků rozšiřuje a zaměřuje i na jiné iracionální sféry, především na alternativní medicínu i na různé vědecké a odborné oblasti, do kterých však také pronikají iracionální, paranormální prvky a názory, jako je např. ekologie, genetické inženýrství, jaderná energetika, globální oteplování a pod.