Ouija je věštecký systém, používaný už od r.1890, ale i dnes značně rozšířený v západním světě. Do našich zemí zatím nepronikl, ale vzhledem k jeho atraktivitě se i u nás zřejmě za nějaký čas objeví. Název vznikl spojením francouzského a německého „ano“, tedy „oui“ a „ja“. Pracuje se při tom s deskou, prknem (proto Ouija-board), které údajně umožňuje navázat kontakt s duchy zemřelých. Prkno je v různém provedení, ale obvykle jde o půl metru širokou desku se zakresleným kruhovým obrazcem sestaveným z písmen abecedy, číslovek obvykle od 0 do 9 a ze slov „ano“ a „ne“, někdy i „sbohem“ a „možná“. Doprostřed se postaví malý, snadno klouzavý třínohý stoleček, obrácená sklenka nebo i ukazovátko, na které položí operátor seance, resp. vybrané médium, prst. Stoleček se vždy po dotazu lehce pohne k určitému písmenu, číslu či k přímé odpovědi. Metoda se stala slavnou, když paní J.H. Curranová v r.1913 zjistila, že duch mladé dívky Patience Worth, zavražděné Indiány v 17. století, začal automaticky pohybovat ukazovátkem a nadiktoval jí několik románů, bestsellerů..
Hodnocení: Jde o variantu spiritismu, který v původní podobě s médiem téměř zanikl. Je samozřejmé, že žádné spojení s duchy navázat nelze - neexistují. Pohyb stolečku pod prstem je vyvolán podvědomým, ideomotorickým pohybem, podobně jak je tomu při proutkaření, někdy jde ovšem jistě o pohyb dobře uvědomělý. I když se zdá, že dnes je Ouija ve většině případů spíše jen společenskou hrou - v obchodem s hračkami a hrami se také prodává, přesto dosud mnozí účastníci seancí pokládají údaje Ouija-boardu za věrohodné a jsou přesvědčeni, že jde o okultní záležitost. Protože „zprávy“ jsou často špatné až děsivé, jsou popisovány případy negativního vlivu této techniky na psychiku. Z hlediska psychologického je zajímavé, jak tvrzení paní Curranové vykládala řada psychologů. Ti se domnívali, že jde o „podvědomý motorický automatismus“. Že jde o výmysl a že jen těžko i z časových důvodů mohla paní Curranová sestavit rozsáhlé romány tak pracnou metodou, jako je hledání písmenek na Oouja-boardu, to je zřejmě nenapadlo. Zajímavé jsou také vztahy k jiným dnešním pseudovědeckým technikám. Používání devíti číslovek je typické pro numerologii a také pro její dnes se rychle šířící podobu, Enneagram. Jednoduché „ano a ne“ odpovídání je také principem tzv. „aplikované kineziologie“.
Odkazy: The Skeptic´s Dictionary
Hodnocení: Jde o variantu spiritismu, který v původní podobě s médiem téměř zanikl. Je samozřejmé, že žádné spojení s duchy navázat nelze - neexistují. Pohyb stolečku pod prstem je vyvolán podvědomým, ideomotorickým pohybem, podobně jak je tomu při proutkaření, někdy jde ovšem jistě o pohyb dobře uvědomělý. I když se zdá, že dnes je Ouija ve většině případů spíše jen společenskou hrou - v obchodem s hračkami a hrami se také prodává, přesto dosud mnozí účastníci seancí pokládají údaje Ouija-boardu za věrohodné a jsou přesvědčeni, že jde o okultní záležitost. Protože „zprávy“ jsou často špatné až děsivé, jsou popisovány případy negativního vlivu této techniky na psychiku. Z hlediska psychologického je zajímavé, jak tvrzení paní Curranové vykládala řada psychologů. Ti se domnívali, že jde o „podvědomý motorický automatismus“. Že jde o výmysl a že jen těžko i z časových důvodů mohla paní Curranová sestavit rozsáhlé romány tak pracnou metodou, jako je hledání písmenek na Oouja-boardu, to je zřejmě nenapadlo. Zajímavé jsou také vztahy k jiným dnešním pseudovědeckým technikám. Používání devíti číslovek je typické pro numerologii a také pro její dnes se rychle šířící podobu, Enneagram. Jednoduché „ano a ne“ odpovídání je také principem tzv. „aplikované kineziologie“.
Odkazy: The Skeptic´s Dictionary