Analýza z vlasů

Jednou z módních diagnosticko-léčebných metod je diagnostika z vlasů. Vyšetření prvkového složení vlasů však není metodou novou. Do vlasů se totiž preferenčně deponují některé sloučeniny, především těžkých kovů, např. arsenu, olova, rtuti, kadmia aj., takže je možné vyšetřením vlasů prokázat např. otravu osoby, třeba i s mnohaletým odstupem, nebo také dlouhodobou zátěž organismu těžkými kovy, vdechovanými z ovzduší, nebo i obsah drog. Tyto metody patří plným právem do oblasti kriminalistiky, toxikologie nebo epidemiologie.

Na rozdíl od těchto osvědčených postupů má být dnešní komerční vlasová analýza diagnostickým podkladem k terapii. Je doporučována jako preventivní vyšetření i k navržení vhodné léčby u mnoha chorob. V posledních letech je k dispozici pacientům i v České republice a je nabízena na webových stránkách..

Hodnocení: Smysl metody není zřejmý. Existuje totiž dostatek standardních a daleko přesnějších metod, jak zjistit zásobení organismu prvky a obsah sloučenin v tělních tekutinách. Vyšetření z vlasů kromě toho poskytuje jen částečnou informaci, protože důležité není jen prvkové složení, ale především hladina vitálně důležitých složitých chemických sloučenin. Ale jsou i jiné problémy: obsah prvků ve vlasech a výsledky analýzy závisejí na velkém množství faktorů, a velice obtížná je relevantní interpretace výsledků. Dalším problémem je kontaminace vlasů kosmetickými prostředky a znečištěním z prostředí i při manipulaci se vzorkem. Žádné konkrétní prognostické závěry o vzniku budoucích chorob kromě výjimek nelze proto z obsahu prvků odvodit. Vlasová diagnostika, módní na konci 20. století v západních zemích, je tam na rychlém ústupu i proto, že výsledky vyšetření různých firem se od sebe liší až desetkrát. Vlasová diagnostika je bezcennou a při tom značně drahou záležitostí.