Volnou myšlenku ČR lze ve stručnosti charakterizovat jako antiklerikální a ateistickou organizaci. Podle jejích stanov je to „humanistické a etické sdružení občanů bez vyznání, dobrovolná, světonázorová, nenáboženská organizace a shromáždění... Prosazuje rovnost všech občanů nevěřících, bez vyznání i věřících, v souladu se zásadami světského humanismu a občanské tolerance.“ Členové Volné myšlenky odmítají existenci Boha, kriticky se staví k církvím a snaží se o sekularizaci společnosti. V současné době se Volná myšlenka ČR snaží především docílit plného odloučení církve od státu a „odhalovat všechny formy (míněno církevní) manipulace s vědomím lidí“. Sídlo Volné myšlenky je v Praze, jejím současným předsedou je prof. František Fabián a jejím časopisem je měsíčník Maják. Volná myšlenka ČR má dlouhou tradici a je součástí celosvětového stejnojmenného hnutí, které vycházelo z liberálního myšlení konce 19. a začátku 20. století a jehož hlavním cílem byla odluka církve od státu. Česká sekce byla založena v r.1904 a její činnost byla třikrát pozastavena, v době 1. světové války, v době nacistické okupace a potřetí v r.1952. Obnovena byla až v r.1990. Volná myšlenka ČR se i dnes hlásí k celosvětovému liberálnímu hnutí, označovanému dnes jako hnutí sekulárního (světského) humanismu (viz Humanismus sekulární). Humanisté se domnívají, že náboženství není nutné pro existenci společnosti a ani pro dodržování morálky. Morálku lze budovat i bez náboženských principů na základě humanistických idejí, jakými jsou osobní svoboda a důstojnost, nezávislost na autoritách, logika, rozum. Ve Spojených státech je humanismus představován organizací Free Inquiry, jejímž spoluzakladatelem byl P. Kurtz, který je také nevýznamnějším členem skeptického hnutí a organizace CSICOP.
Hodnocení: Volná myšlenka ČR je v současné době jen málo aktivní a její role ve společnosti je mizivá. Hlavním problémem je malý zájem české populace o prosazování ateistických názorů. Na rozdíl např. od humanistů v západních zemích, např. v USA, kteří se zabývají především otázkou etiky a morálky a nevystupují přímo proti církvím (viz Kurtz Pavel a Humanismus sekulární), Volná myšlenka ČR je společensky i politicky angažovaná a méně tolerantní. Mnozí její členové vystupují ostře proti církvím a proti jejich dnes stoupajícími vlivu. O tom svědčí i citát z programového prohlášení Volné myšlenky: „ Ve Volné myšlence ČR se sdružují občané bez vyznání..., kteří své postoje k nejzákladnějším otázkám života a smrti tvoří samostatným myšlením bez pomocí příkazů, zákazů a pokynů jakéhokoli vnitřně uspořádaného náboženství reprezentovaného nějakou církví nebo náboženskou společností.“ Volná myšlenka se vyjadřuje k otevřeným problémům ve vztahu státu a katolické církve a podává návrhy na jejich řešení.
Hodnocení: Volná myšlenka ČR je v současné době jen málo aktivní a její role ve společnosti je mizivá. Hlavním problémem je malý zájem české populace o prosazování ateistických názorů. Na rozdíl např. od humanistů v západních zemích, např. v USA, kteří se zabývají především otázkou etiky a morálky a nevystupují přímo proti církvím (viz Kurtz Pavel a Humanismus sekulární), Volná myšlenka ČR je společensky i politicky angažovaná a méně tolerantní. Mnozí její členové vystupují ostře proti církvím a proti jejich dnes stoupajícími vlivu. O tom svědčí i citát z programového prohlášení Volné myšlenky: „ Ve Volné myšlence ČR se sdružují občané bez vyznání..., kteří své postoje k nejzákladnějším otázkám života a smrti tvoří samostatným myšlením bez pomocí příkazů, zákazů a pokynů jakéhokoli vnitřně uspořádaného náboženství reprezentovaného nějakou církví nebo náboženskou společností.“ Volná myšlenka se vyjadřuje k otevřeným problémům ve vztahu státu a katolické církve a podává návrhy na jejich řešení.