Skeptici rozdávali bludařům balvany - Bludné balvany za rok 2000

Skeptikům se přisuzuje přísná a smutná tvář, lidé si je pletou s pesimisty. Skeptik je ale pochybovač, nikoliv škarohlíd, a může mít smysl pro humor i vidění "kouzla nechtěného". Letos po třetí udělila komise pro Bl.b. bludné balvany bludařům. Cena se vždy dává za minulý rok, a na počest bájného Sisyfa je předávána anticky kostýmovanou komisí. Letos do starořeckého hájemství vtrhl i exotický orientální prvek. Užaslým divákům předvedl filipínský léčitel zázračný chirurgický zákrok.

Pedel, který akci uváděl a spolu se zplnomocněncem Sisyfa, astrofyzikem Jiřím Grygarem, částečně moderoval se letos nápadně podobal Komenskému. V kostýmu se skrýval ing. Martin Bloch, který vyučuje jazyk Java na počítačové katedře ČVUT. Graciemi byly skeptičky a zároveň novinářky, jedna z nich, ekoložka, předvedla jako předskokanka filipínského léčitele na vysoké úrovni orientální břišní tanec. Dr. Jiří Grygar celou akci před třemi roky vymyslel, a za pomoci svých věrných uvedl v život. A ke komu se letos valily bludné balvany? Bronzový v kategorii jednotlivců obdržel MUDr. Stanislav Grof za "přetavení šamanských praktik hyperventilace do tak zvaného holotropního dýchání, skrze něž lze způsobit v mozku chemickou bouři a navodit tak přiotrávenému mimořádné pocity a zážitky." Psychiatr Stanislav Grof žije už od roku 1967 v USA. Se změněnými stavy vědomí nejdříve experimentoval s pomocí LSD. Když bylo LSD zakázáno, rozvinul techniku hyperventilace, k níž ho inspirovaly šamanské rituální techniky. Proč ne? Člověk rád experimentuje se svým mozkem, i když na jeho úkor. Skeptiky více zaujalo, že MUDr. Grof blábolivým výpovědím hyperventilantů přiznává status skutečnosti, odvodil z nich dokonce představu kosmického Absolutnímho Vědomí. Skeptikům se při jedné veřejné přednášce představil filosof, který přiznal, že poté, co prožil holotropní dýchání, si vybavuje svou přítomnost při Velkém Třesku. "Podle Grofa se lidské vědomí může změnou pH krve, k níž při holotropním dýchání dochází, odpoutat od těla a transportovat například do některého z minulých životů. Škoda, že tyto svědecké výpovědi ještě neobjevili jako další zdroj pramenů, historici," konstatují skeptici.


Pro "stříbro" si přijel laureát z Lenory

Vladimír Kubeš je elektrotechnik, ale tvrdí, že je vědec - atomfyzik. Dále tvrdí, že geopatogenní zóny, jimiž nás i z jeho pohledu straší šarlatáni, sice existují, ale byly dříve neškodné. Bohužel jsme je prý díky vlnění z rádiových, televizních či telefonních vysílačů rozkmitali, čímž vzniklo vražedné prostředí resenomie. Tu a její jednotky reseny a přístroj na jejich měření, resenometr vymyslel, vyvinul a vehementně prosazuje. Primitivní přístroj v hodnotě stokoruny se prodává za 2 700. Tato obchodnická zdatnost vylučuje, že by snad byl laureát pouhým popleteným dobrodincem lidstva, i když objevil, že vražedná resonomie má na svědomí napadání lesů kůrovcem, rakovinu, hromadný úhyn činčil, pády letadel, havárie lodí, nehody na silnicích, agresivitu psů, zešílení koní a krav, cukrovku, rozpad páteří králíků, pomočování žen a dětí, atd. Kubeš zveřejnil, že za jeho snahu zachránit lidstvo a přírodu na něj byly spáchány 4 nepovedené atentáty. Na druhé straně mu nabízela miliony Společnost pro vědecké řízení EU ze Štrasburku. Odmítl je. Chtěli ho odstěhovat do Ameriky a zřídit mu tam vlastní laboratoř. Nechtěl. A pak se stalo, že jej náměstek ministra zdravotnictví Iránu prosil: Pane Kubeš, nechte toho výzkumu, ať ti psi pohanský vychcípají. Pan Kubeš toho nenechal, za což mu patří poděkování nejen od pohanských psů, ale i bludný balvan od nevěřících Tomášů - Sisyfů. Laureát Kubeš byl jediný, který si přišel anticenu převzít. K pobavení publika se pokoušel svůj přístroj propagovat, nakonec skeptikům jeden exemplář věnoval. Dostal jej jistý fyzik, který se zjevně těšil na otestování tohoto zázraku.


Zlato si "vybojoval" Chudáček

Muž, který se zkrášlil mnoha tituly a časem pochopil, že přísná věda s protivným ověřováním a dokazováním je na jeho rostoucí křídla těsná. Doc., RNRd. Ivo Chudáček, DrSc. dostal zlato za: "třeskuté objevy a metody v psychotronice a za závádění ódické technologie do každodenní praxe." Sisyfové oceňují, že tento muž "dokáže pouhým vetknutím tužky do krabice od bot sestrojit ódický generátor a mentálním dotazem se umí dotknout hranic vesmíru i nitra atomu. K tomu mu postačí cokoli navěšené na čemkoli - čili takzvaný pendl. Autorem vyvolané ódické větry způsobují fluodický signál, který má sílu přebarvit Chudáčkovu auru, ale hlavně mohou skrze čakry rozrušit vibronace oduší kvantově mechanického těla jeho astrálního dvojníka zesnulého v paralelním světě," praví se v obhajobě nominace. Docent si pro cenu nepřišel, ale poslal komisi Bl.b dopis, v němž ocenil, že mají skeptici smysl pro humor, ale čeho je moc, toho je prý příliš.


Virtuální doktorka neléčí, jen plká

V kategorii družstev se poprve objevila internetová doména. Jmenuje se www.doktorka.cz. Doktorský je na ní jen název. Jinak se zabývá za prve banalitami: heřmánek je léčivý, když vás bolí nohy, natírejte je francovkou, a za druhé paranormálními bizarnostmi. Dozvíte se například, že pět minut válení čínských kuliček v dlani denně přidá člověku 5 let života. Kuličky rezonují na různé frekvenci, jedna vydává hlubší jin, druhá vyšší jang, což má fyziologický účinek. Na "doktorce" bývají recenze jurodivých knih, vždy vřele doporučovaných. V jedné z nich se praví: "Cílem jógy džinistu je vyčistit temnotu a vymýtit čin. Jak toho dosáhnout? Sezením. Je to stav, kdy všechny smysly jsou uzavřeny, ale člověk stále ještě dýchá." Jakmile si tedy sednete, přestane vidět, slyšet, cítit, chutnat a jste rádi, že alespoň dýcháte. "Doktorka" nabízí rady "mága" Alberta Ignatěnka, který prý založil několik nových vědních oborů a umí rozdávat telekinetické kopance na dálku. Takže se čeští skeptici za svá nevhodná pousmání mohou nadít nevybíravých virtuálních ataků.

Jako každý rok, dostal jeden balval za družstva mediální titul. Balvan to byl stříbrný a valil se k Nedělnímu Blesku. Ten jej ale poněkud nemužně ignoroval. V loňském roce 2000 se tento stále oblíbenější bulvár totiž mohutně věnoval s nekritickým obdivem léčitelské scéně. Především proslavil léčitele Karla Vaňáka ze Soběslavska, který svým vynálezem Kvant 4 dokázal zdatně luxovat peněženky onkologických pacientů. Tito lidé, někdy ve velmi vážném zdravotním stavu se nechávali "fyzikálním terapeutem" léčit často po mnoho hodin. Hodina "rozbíjení a luxování" nádoru je přišla na tisíc korun. Všem Vaňák pak tvrdil, že jsou vyléčeni a nádor je odstraněn. Mnozí z nich jej ovšem ani neměli, to "zjistil" vlaštovkou všeuměl Vaňák. Zaplatili tedy za zbavení jím navozeného strachu. Jiní byli sice vyléčeni lékaři, ale vděk přenesli na drahého, a tedy jistě úspěšného léčitele. Další zemřeli. Svůj vynález popsal Nedělníku Blesk Vaňák způsobem, který může ohromit nás, laiky, ale rozesměje kvantové fyziky. "Hadicí proudí kvantové částice. Ty léčitel nasává a jímá speciální aparaturou z okolního geomagnetického pole, poté je filtruje, obohacuje a po urychlení v zv. detonizátoru vstřeluje soustředěným proudem na nádor. Nádory pak rozbíjí na mikrony a vysává." Vaňák spolu s Nedělním Bleskem půl roku úpěli, ať se metodou proboha zabývají odborníci! Obrovská publicita zajistila Vaňákovi příliv stovek zoufalých nemocných, kteří obléhali jeho dům, tábořili kolem, čekali v autech na objednání a přijetí pod zázračnou hadici. Konečně došlo k experimentu řízeném odborníky. Ujal se ho sám profesor Pavel Pafko. Tři lidé z osmi testovaných se závěrečného testování ani nedožili, u dalších zjistili lékaři nezměněný stav. Navzdory tomu pacienti, kteří ještě žili tvrdili, že se cítí lépe a Vaňák ve tvář lékařům vmetá své: nádory jsem zničil! Jinými slovy: doktoři, lžete. To mohl být i pro Nedělní Blesk natolik silný tabák, že celou záležitost uzavřel, a léčitelství se přestal věnovat. Ostatně přišel nový šéfredaktor, a dokázal se poučit z chyb svého předchůdce. Nadšený propagátor Vaňáka, redaktor František Prachař, se od té doby raději věnuje jiným, méně rizikovým tématům.

Zlato v kategorii družstev obdržela firma Embitron. Vyrábí přístroje EAV na diagnostikování chorob, stavů a zátěží organismu, které jsou založeny na "jiných než obvyklých fyzikálních či chemických základech, jež zatím není zvykem zveřejňovat," praví se v příručce. Další zajímavou informací o tomto výrobku je, že "bioenergetické informace testovaných preparátů nepředstavují vliv žádného známého fyzikálního či chemického působku". Snad tedy úplně neznámého? ptají se užaslí skeptici. Nebo snad žádného? Nyní Embitron vyčaroval přístroj nové generace, virtuální tester pro medikamentózní testování. Vyvinul 64 nerezových válečků do nichž zapracovává informace. V jazyce lékařů celostní mediciny se jim prý říká keltské kameny. Stojí bratru 17 tisíc. Skeptici mají pro informace zapracované do válečků jen úsměv a zlatý balvan.

Skončilo předávání a sál zaplavila orientální hudba. Před užaslé skeptiky vyběhla břišní tanečnice, jinak skeptička ing. Olga Kracíková, a v nádherném kostýmu předvedla strhující harémový tanec. Mezitím se připravil dr. Josef Kaiser, kouzelník a sympatizant skeptiků na náročnou filipínskou operaci. Jeho kolega ulehl na předsednický stůl, a kouzelník z jeho útrob vytahoval drůbky, které zřejmě v břiše neplnily svou funkci. Klidný pacient v závěru přece jen hekl a zamlel sebou, to když Josef Kaiser vytáhl z jeho břišní dutiny věnec buřtů. Iluze byla dokonalá a vyvolala by obdiv i ke kouzelníkovým filipínským kolegům, kdyby na rozdíl od dr. Kaisera, který iluzi skeptikům z přátelství zdarma věnoval, nevybírali nehorárné sumy, a neměli pod rukama skutečně nemocné lidi.

Celá akce skončila u sklenky vína, aktérům podívané se ještě pár hodin nechtělo do civilu, a tak ctihodné prostory Akademie věd působily dojmem karnevalu. Je spravedlivé dodat, že bez pomoci tiskového oddělení Akademie věd v čele se starostlivou a obětavou Zuzanou Bukovskou, a bez tichého souhlasu a podpory samotné Akademie, by tato akce, která ukazuje prstem na podivuhodné kouzelníky - podvodníky neexistovala.