Trans

Trans (lat. transitus - přechod, přecházení) je zvláštní psychický stav vědomí, dříve označovaný jako „změněný“ stav vědomí. Protože výraz „změněný“ stav naznačuje, že jde o stav nenormální nebo patologický, v psychologii se dnes termín „změněný stav vědomí“ opouští. Trans je považován za jeden z různých možných normálních stavů vědomí. Může být vyvolán vědomě a záměrně, ale může vzniknout také nevědomě, spontánně nebo pod různými vnějšími vlivy. Je charakterizován zúženým až potlačeným vědomím, zvýšenou sugestibilitou, disociací myšlení, poruchami jednání, nekoordinovanými výroky a pohyby. Někdy trans připomíná hluboký spánek, jindy naopak stav extatický až posedlost. Paměť na stav tranzu bývá vždy oslabena, na hlubší trans vzpomínka mizí. Příčiny tohoto stavu i situace za kterých vzniká jsou rozmanité, a proto je i jeho obraz rozmanitý, kvalitativně i kvantitativně. Proto také existují různé, často až protichůdné definice tranzu, lišící se i podle toho, zda jsou formulovány z hlediska filosofického, náboženského, historického, sociologického, psychologického, neurologického, zdravotního aj. Nejčastějším podnětem k vyvolání tranzu jsou psychická traumata, meditace, působení drog, někdy i alkoholické opojení, jindy sugesce a autosugesce. Někdy je za trans považován i hypnotický stav, podle jiných autorů jde o stavy jen podobné. Významnou roli při vyvolání tranzu hraje rytmická činnost, zejména tanec a hudba. Zjistilo se také, že stav tranzu lze vyvolat prostřednictvím kteréhokoli našeho smyslu, zrakovými, sluchovými, čichovými nebo kinestetickými podněty a že je při tom ovlivněna i mozková činnost. Typické jsou pro trans theta mozkové vlny. Do stavu tranzu se lidé uváděli už v dávné minulosti, např. při kmenových náboženských rituálech, provázených dlouhodobou, vyčerpávající hudbou a tancem. Odjakživa byl trans také součástí šamanských praktik. Obraz tranzu je proto kulturně podmíněný. Někteří lidé ve stavu tranzu se vyjadřují nesrozumitelně, záhadně až mysticky, jak tomu bývá u médií při spiritistických seancích nebo u věštců. Často trans využívají psychologové, psychoterapeuti i různí léčitelé, údajně jako přístup do nevědomí s cílem dosáhnout relaxace, léčivého účinku nebo zvýšení intuitivních a imaginativních schopností klienta.

Hodnocení: Trans se dnes nepovažuje za patologický stav vědomí, ale ze jeden z možných fyziologických stavů vědomí. Výroky médií nebo náboženských fanatiků ve stavu tranzu jsou jen nekoherentními konfabulacemi nebo halucinacemi, nelze je tedy považovat za sestup do hlubších hladin vědomí nebo do nevědomí, nebo dokonce do nadpřirozených sfér, třeba do astrálu. Mystické a věštecké výroky proto nemají žádnou vypovídací hodnotu. Terapeutické efekty uvedení do tranzu jsou sice nepochybné, např. pro odstranění stresů a docílení relaxace, ale účinkují jen u některých jedinců, a u pacientů s psychickými poruchami mohou naopak zdravotní stav zhoršit. Některé nové, módní metody využívající trans, např. tzv. „neurolingvistické programování“ jsou pak pseudovědou nebo spíše šarlatánstvím.