Karteziánství

Karteziánství je slovo, původně s neutrálním výzamem, odvozené od jména René Descarta a které označuje jeho filosofii i filosofii jeho následovníků. René Descartes (lat. Renatus Cartesius, 1596-1650) byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse a soustavné pochybování zejména o přesnosti smyslového poznání. Stal se zakladatelem moderní epistemologie, racionalistické filosofie, mechanistického výkladu přírody a analytické metody vědy, tedy redukcionismu. Byl zastánce dualismu hmoty a ducha, objektu a subjektu. Rozlišovat složku, resp. substanci tělesnou (res extensa) a složku duchovní (res cogitans). Jeho hlavními díly jsou Pravidla pro řízení intelektu (Regulae) a Rozprava. Od slova karteziánský je nutno rozlišovat termín „kartézský“, kterým je označována Descartova soustava geometrických souřadnic.

Hodnocení: R. Descartes svými díly položil základ racionálnímu myšlení. Redukcionismus, skepticismus, materialismus a dualismus, to jsou základní myšlenky, které umožnily rozvoj vědy a které jsou ve vědě platné dodnes. Descartovy názory jsou ovšem v příkrém rozporu s postmoderní filosofií, která hlásá naopak holismus, pluralismus, relativismus a klade důraz na duchovní stránku života. Postmodernisté, podobně jako esoterici, věřící v magii, mystiku a v „duchovno“ resp. astrál, proto vystupují jak proti Descartovým názorům, tak proti osvícenství i proti moderní vědě a jsou hlavními nositeli dnešního antiscientismu. Svůj despekt vůči racionálnímu myšlení vyjadřují termínem „osvícensko-karteziánské“ nebo „newtonsko-karteziánské“ myšlen, s jasným negativním významem.