Genetické inženýrství

Genetické inženýrství je rozsáhlá nová vědecká oblast, která se snaží pomocí různých manipulací s geny docílit změny fenotypu, tedy vlastností organismů a pochopit tím také význam jednotlivých genů. GI mohlo vzniknout teprve poznáním, že základem dědičnosti jsou geny, složité chemické jednotky, tvořené dlouhým vláknem DNA (desoxyribonukleové kyseliny), která kóduje tvorbu bílkovin, proteinů. Složitá souhra genů a bílkovin pak vede k vytvoření organismu. Přímá vazba jednoho genu na určitou vlastnost je spíše výjimečná, většinou se na tvorbě struktur i funkcí podílí větší počet genů. Přesto je možné ovlivněním některých genů změnit vlastnosti organismu. Pomocí moderních metod GI lze např. některý gen umlčet (knockaoutovat), nebo naopak vložit do buněčného jádra gen nový. Dnes jsou tyto metody používány v mnoha oblastech, jednak v základním výzkumu při studiu funkcí jednotlivých genů a vývoje organismu, ale i v ve výzkumu užitém. GI se využívá k získání nových variant rostlin nebo zvířat - tzv. geneticky modifikovaných organismů (GMO) - s výhodnějšími vlastnostmi, odolnější nebo produktivnější. Vložením genu pro tvorbu určité látky z jednoho organismu do druhého lze také lacino vyrábět léky (např. insulin, erythropoetin, růstový hormon, vakcíny). Perspektivní je používání metod GI v lékařském výzkumu, protože teprve po dokonalém porozumění funkci jednotlivých genů bude možno racionálně zasáhnout proti poruchám metabolismu u nejrůznějších chorob. Je možné, že metodami GI bude možno v budoucnu ovlivnit i vývoj jedince.

Hodnocení: GI se stalo jednou z nejslibnějších technik v zemědělství i medicíně, ale od samého začátku naráží na nepochopení. Setkává se se značným odporem z racionálních i iracionálních, např. náboženských a ideologických důvodů. Použití metod GI v zemědělství sice nese určitá ekologická rizika, ale ta jsou dnes dokonalou kontrolou minimalizována. Pro zajištění výživy lidstva v budoucnosti budou jistě metody GI nepostradatelné. „Boj“ ze strany různých tzv. „zelených hnutí“ (viz Ekologismus), především organizace Grrenpeace proti GMO s tvrzením, že mohou ohrozit biodiverzitu, faunu a flóru, a změnit tak naše životní prostředí, je nezdůvodněný. Spornější je využívání metod GI v medicíně, kde lze mít vedle náboženských i věcné a etické námitky proti zásahům do dědičné podstaty člověka. Nejde při tom jen o přímé genové manipulace, ale i o hrubší techniky, jako je klonování nebo izolování a kultivování kmenových buněk. Všechny tyto metody, které mají obrovskou perspektivu v medicíně, totiž vyžadují odběr genetického materiálu z živé zárodečné buňky, oplodněného vajíčka nebo již vyvíjejícího se embrya. Proto narážejí na silný odpor ze strany náboženských kruhů, pro které je nepřijatelné usmrtit vajíčko nebo embryo, které je už žijícím lidským jedincem. Je nesporné, že všechny metody GI, určené pro použití v zemědělství nebo medicíně, se postupně prosadí, ale budou muset být nadále pod přísnou kontrolou odbornou i veřejnou.

Odkazy: Drobník J.: Iracionální hnutí proti geneticky modifikovaným potravinám. Věda kontra iracionalita 2. Sborník. Academia, Praha 2002, 129-143
Drobník J.: Obrat Evropy geneticky modifikovaným potravinám? Věda kontra iracionalita 4. Sborník. Nakl. V. Nosková, Praha 2008