Urinoterapie

Urinoterapie je tradiční nevědecká metoda, která používá lidskou moč k prevenci, terapii, čištění střev i jako zkrášlovací prostředek. Nejúčinnější je prý ranní moč ze středního proudu. Používá se nejrůznějším způsobem, někdo ji používá nativní, jiný ohřátou nebo odpařenou, někdo ji mísí s ovocnou šťávou. Někdy se dává jen pár kapek moči smíšených s vodou pod jazyk, jiní se v ní oplachují obličej aby byli krásní, a japonské ženy se v ní i koupou. Nejde o novou módu. Např. v Indii mnozí svatí mužové moč pijí jako léčebný elixír už tisíce let. Původ této léčby nejspíše souvisí s náboženskými rituály. Jiní se domnívají, že léčba močí souvisí s pověrou, vycházející ze sympatetické magie: protože moč vychází z těla z orgánu, určeného pro sex, byla nasnadě domněnka, že pitím moče se do těla vlévá sexuální energie. Jiní „urofilové“ pokládají moč, ovšem mylně, za totožnou s amniovou tekutinou, ve které plave lidský plod. A co je dobré pro fétus, je jistě dobré i pro dospělého. V současné době moč doporučují jako přírodní, lacinou a dostupnou léčbu zejména různí naturopati. Účinek moči má být všestranný, působí jako panacea. Doporučuje se od chřipky přes bolesti zubů, psoriázu, alergie, astma, pneumonii, pohlavní i infekční choroby, ale i na rakovinu a zlomeniny kostí. Podle některých nadšenců je léčba močí „božskou manifestací kosmické inteligence“. Že léčba močí není jen vzácnou kuriozitou, svědčí i uspořádání 1. světové konference o unrinoterapii v r.1996 v Indii, nebo další konference v Německu v r.1998. Urinoterapie pronikla i do České republiky. První publikaci s názvem „Urinoterapie" napsal J. Cingroš. Vyvolala značné diskuse a kritické komentáře, ale ještě větší kritickou odezvu měla kniha lékařky MUDr. Vilmy Partykové. Ta doporučuje k léčebným účelům jak masírování obyčejnou nebo odpařenou močí, tak i ústní podávání moči, zejména při těžkých onkologických chorobách ve stadiu, kdy již klasická medicína nemůže nabídnout další úspěšnou léčbu. Vedle pití, masáží a obkladů doporučuje autorka i klystýry, nálevy moče do uší a nosu k čištění mozku i kapání do očí.

Hodnocení: Léčba močí je metodou naprosto absurdní, protože moč je především roztokem látek odpadových, a někdy i tělu cizích, toxických. Požití moče ve větším množství může pacientův stav spíše jen zhoršit, protože tyto snadno vstřebatelné látky se zažívacím systémem vracejí do krevního oběhu, odkud byly, u těžších stavů a nemocí ledvin jen obtížně, vyloučeny. Nesmyslný je výklad mechanismu účinku moče. Tvrzení o „krystalické vodě“, paměťových stopách nebo o světelném hologramu v moči, o nabíjení těla energií moči, zbavování žaludeční sliznice povlaků osmotickým tlakem apod. svědčí o naprosté absenci odborných znalostí a o inspiraci „urinoterapeutů“ parapsychologií, vyzdobenou vědeckou terminologií.

Odkazy: Mornstein V.: MUDr. Vilma Partyková: Urinoterapie očima lékaře. Zpravodaj SISYFOS 7, 2/2001
The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com