Jako stigmata se označují zranění na lidském těle, která jsou obrazem, resp. projekcí ran Kristových. Poprvé se stigmata objevila u Františka z Assisi v r.1224. Objevují se dodnes, sice zřídka, ale v průběhu historie jich už byly zaznamenány stovky. Vyskytují se v podstatě jen u katolíků a převážně u žen, a jde o osoby většinou dlouhodobě fyzicky nebo psychicky nemocné. Stigmata se projevují někdy jako jen nenápadné zčervenání kůže, jindy naopak jako větší krvácení z ran na končetinách, především na ruce, ale jindy i na hlavě a obličeji. Objevily se i osoby, které tvrdily, že v jejich přítomnosti krvácejí sochy svatých, především Madony. Mnozí věřící pokládají stigmata za jev sice výjimečný, ale u zbožných osob reálný. Osoby, u kterých se stigmata objevila, jsou uctívány, někdy prý mají zázračné léčitelské schopnosti nebo schopnosti jasnovidné a dokonce jsou pokládány za svaté. V Německu v r.1999 byla dokonce Therese Neumannová, která krvácela i z očí, navržena ke svatořečení. Oficiální postoj katolické církve je však zdrženlivý.
Hodnocení: Z lékařského hlediska může jít u skutečných, spontánních stigmat o hysterické projevy při excesivní religiozitě osoby, tedy o obraz psychogenního původu. Některé kožní projevy, jak je známo zejména u kožních alergických chorob, jsou skutečně ovlivnitelné psychicky. Takové změny psychosomatické povahy jsou však jen málo nápadné, jde většinou jen o zarudnutí nebo krvavé kožní skvrnky (psychogenní purpura). Daleko pravděpodobnější, zejména u krvácejících ran, je však přirozený původ stigmat, že tedy jsou způsobena uměle. V řadě případů byla manipulace bezpečně prokázána a některé osoby se k „zbožnému podvodu“ (pia fraus) přiznaly. Motivem je většinou snaha posílit víru věřících v Boha a dokázat pochybovačům, že Bůh existuje. Sebezraňování může být i výrazem snahy o zviditelnění, snahy jevit se jako osoba vyvolená Bohem k utrpení, aby tak připomněla Krista. Nepřímými důkazy umělého původu stigmat je to, že ještě nikdy nebyl pozorován okamžik vzniku nebo vývoj stigmatu, a také to, že podoba stigmat bývá rozmanitá a neodpovídá ranám na těle Kristově. Lze uplatnit i výrok filosofa Humea, že podvod je vždy pravděpodobnější než zázrak. Zajímavé také je, že v době před 13. stoletím nebyla stigmata zaznamenána, i když by to bylo pravděpodobnější než po dvou tisících let.
Odkazy: Lexikon der Parawissenschaften
The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com
Hodnocení: Z lékařského hlediska může jít u skutečných, spontánních stigmat o hysterické projevy při excesivní religiozitě osoby, tedy o obraz psychogenního původu. Některé kožní projevy, jak je známo zejména u kožních alergických chorob, jsou skutečně ovlivnitelné psychicky. Takové změny psychosomatické povahy jsou však jen málo nápadné, jde většinou jen o zarudnutí nebo krvavé kožní skvrnky (psychogenní purpura). Daleko pravděpodobnější, zejména u krvácejících ran, je však přirozený původ stigmat, že tedy jsou způsobena uměle. V řadě případů byla manipulace bezpečně prokázána a některé osoby se k „zbožnému podvodu“ (pia fraus) přiznaly. Motivem je většinou snaha posílit víru věřících v Boha a dokázat pochybovačům, že Bůh existuje. Sebezraňování může být i výrazem snahy o zviditelnění, snahy jevit se jako osoba vyvolená Bohem k utrpení, aby tak připomněla Krista. Nepřímými důkazy umělého původu stigmat je to, že ještě nikdy nebyl pozorován okamžik vzniku nebo vývoj stigmatu, a také to, že podoba stigmat bývá rozmanitá a neodpovídá ranám na těle Kristově. Lze uplatnit i výrok filosofa Humea, že podvod je vždy pravděpodobnější než zázrak. Zajímavé také je, že v době před 13. stoletím nebyla stigmata zaznamenána, i když by to bylo pravděpodobnější než po dvou tisících let.
Odkazy: Lexikon der Parawissenschaften
The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com