Poltergeist

Poltergeist (poltern - něm. rámusit, Geist - duch) je rámusící duch, resp. jev, při kterém se v domech ozývají kroky, rány, bušení, posunují se předměty nebo dojde i k rozbíjení nábytku a jiných věcí. Někdy poltergeist řádí jednorázově, jindy trvá jeho aktivita týdny i roky. Vyskytoval se už ve starém Římě a Egyptě, ve středověku i v Číně. Přesnější popisy máme až ze 17. století z Německa a zejména ze Spojených států. Poprvé byl takový případ nejen zdokumentován, ale i vyšetřován např. v r.1661 v Tidworthu v Anglii. Případ byl objasněn, jeden potrestaný hudebník se chtěl pomstít soudci - tak strašil. Následovaly desítky podobných případů, často v tzv. „strašidelných“ domech, kde došlo v minulosti k násilnému úmrtí. V r.1848 navštívil poltergeist rodinu Foxových z Hydesvillu v USA. Jejich děti, sestry Margaret a Kate se s ním „naučily komunikovat“ a jejich metoda dala vznik spiritismu. Podvod však Margaret přiznala až na konci života. Rovněž v řadě dalších případů poltergeista byl prokázán podvod. Jiný výklad navrhli parapsychologové. Podle nich je poltergeist, podobně jako jevy při spiritistických seancích, projevem mimosmyslových schopností nějaké osoby - „agens“, většinou dospívajícího dítěte, které se velice často v případech poltergeista vyskytovalo. Parapsychologové se domnívali, že v době puberty sílí v těle emoce a stoupá sexuální energie. Projevem vybití těchto psychických sil jsou pak psychokinetické jevy - poltergeist. Může prý jít i o manifestaci psychického traumatu. Parapsychologická společnost navrhla i termín pro poltergeista, „Rekurentní spontánní psychokinéza“. Tento výklad je mylný, protože existence mimosmyslového vnímání a přenosu, tedy psychokinéze, nebyla prokázána.

V žádném k vyšetřených případů nebyl přistižen „duch“ a nikdy nebyl prokázán vliv fyzikálních (EMG síly, kulový blesk) nebo neznámých sil. Stejně dopadly i slavné, vesměs vymyšlené případy, popisované v literatuře nebo filmech (kniha „Borley Rectory“ H. Priceho, „Dům hrázy“ v Amitivilllu J. Ansona, film Poltergeist, televizní pořady). Ve všech případech byl poltergeist dílem člověka. Motivace je různá. V případě dětí jde zpravidla o žertování nebo snahu o seberealizaci, u dospělých může jít o pomstu, nebo účelové jednání - zahlazení stop, pojistný podvod aj. U novinářů, kteří šíří informace o poltergeistech, jde o hrubou nevzdělanost nebo o snahu zvýšit náklad časopisu, jak tomu zřejmě bylo v případě poltergeista v Bobrové na Žďársku v březnu r.2006. Do výkladu poltergeistů se vložili i psychologové a zjistili, že ne vždy jde u adolescenta o vědomý podvod, když popisuje nebo „vyrábí“ poltergeista, ale že puberta u emočně labilních jedinců může mít anomální projevy s poruchami vnímání, smyslovými klamy, halucinacemi, hysterií, konfabulováním i patologickým jednáním. V řadě případů řádění poltergeista po léčbě ustalo.

Hodnocení: Ve všech vyšetřených případech byl poltergeist úmyslným, různě motivovaným, nebo výjimečně i podvědomým dílem člověka, většinou adolescenta. Existence duchovních bytostí, „duchů“ nebyla nikdy prokázána, právě tak jako sil psychokinetických, mimosmyslových. Nikdy také nebyl potvrzen vliv fyzikálních sil nebo sil dosud neznámých.

Odkazy: Heřt J.: O poltergeistu v Bobrové. Zpravodaj Sisyfos 12, 3-4/2006
Lexikon der Parawissenschaften