Occamova břitva

Termín Occamova břitva je metodický filosofický princip, který říká, že pro vysvětlování určitého jevu nemá být používáno více argumentů, resp. entit (jednotlivostí), než je nezbytně nutné. Zbytečné entity je třeba odstřihnout, eliminovat. Mluví se proto také o principu úspornosti, nebo o minimalistickém principu. Tento přístup byl ve středověké filosofii běžně používán, dokonce je přisuzován již Aristotelovi. Byl pojmenován po anglickém filosofovi, františkánském mnichu Williamovi z Ockhamu (asi 1285-1349), proslulému idealizováním chudoby, který „břitvu“ nejen používal, ale také přesně formuloval výrokem: „Pluralitas non est ponenda sine necessitate“ = „mnohost nemá být předkládána leč z nutnosti“. Udává se i jiná formulace: „Entia non sunt multiplicanda praeter necessitatem“ = „entity nebuďtež zmnožovány, pokud to není nutné“. V širokém měřítku je termín Occamova břitva používán i v současné době, a to v různém smyslu. Podle původního smyslu by měly být všechny definice zbaveny všech zbytečných, pomocných argumentů. (Např. pro definici homeopatie plně postačí, bude-li definována dvěma základním principy, principem podobnosti a infinitezimálních dávek. Je to definice jednoznačná, uvádění dalších deseti různých typických rysů homeopatie není pro definici nutné.) Dnes se však Occamův postup používá také mylně pro posuzování správnosti názorů, např. při hodnocení dvou nebo více teorií. Podle této interpretace Occamovy břitvy je správnou ta teorie, která je jednodušší. Konečně lze Occamovu břitvu použít i k hodnocení příčin jednotlivých jevů, fenoménů. Ze dvou jevů je akceptovatelnější ten, který je jednodušší nebo pravděpodobnější.

Hodnocení: V původním smyslu je Occamova břitva nepochybně principem oprávněným a užitečným. Sám Ockham svou „břitvu“ používal střídmě, odmítal ji použit v otázkách náboženských. Nesouhlasil např. s názorem, že svět můžeme vysvětlit pomocí břitvy bez Boha, a že tedy existenci Boha nemusíme předpokládat. Příkladem správného použití Occamovy břitvy je zpochybnění existence duchovní „energie“, protože fyzika zná čtyři síly, které k výkladu světa plně postačí. Platí to i o všech parapsychologických fenoménech. Pokud je lze racionálně vysvětlit, neměly by se vysvětlovat pomocí mimosmyslového přenosu. Bohužel další, dnešní aplikace Occamovy břitvy jsou velice sporné. Mylné je její použití už v posuzování teorií, už z toho důvodu, že teorie se musí posuzovat z různých hledisek. Jedna teorie může být z hlediska její logické struktury jednoduchá, ale z hlediska praktického využití velice složitá. U druhé teorie tomu může být naopak. Kromě toho je faktem, že dnešní vědecké teorie jsou daleko složitější než teorie z doby počátků vědy a přesto jsou správné. I při posuzování jednotlivých jevů je použití břitvy nevhodné. Např. při terapii angíny se právem použije penicilinové antibiotikum, protože streptokok je na PNC citlivý. Jenže angínu mohou vyvolávat i jiné bakterie nebo plísně, necitlivé na PNC. PNC proto používáme jen jako metodu „první volby“. Neplatí tedy, že Occamova břitva určí vždy správné řešení. Takové případy jsou běžné, a daleko vhodnější je proto mluvit o principu pravděpodobnosti, což je každému jasné, a nepoužívat termín Occamova břitva, který má snad naznačit vědeckost přístupu. Dalším a velkým problémem je to, že se Occamova břitva používá zcela libovolně, často i protichůdně, podle zcela subjektivních hledisek: Stvořit svět je přece daleko jednodušší, než pomalá, komplikovaná a těžkopádná geologická a biologická evoluce a její darwinovská teorie. Evoluci bychom tedy měli při použití Occamovy břitvy odmítnout. Ateista ovšem bude oponovat, že se bez existence Boha při výkladu evoluce obejdeme, a proto Boha podle původního smyslu Occamovy břitvy odmítne. Ze všech těchto důvodů by měl být tento termín používán co nejméně a jen v původním smyslu, totiž ve smyslu odstraňování zbytečných entit. Konečně poznámka: mnohé vědecké objevy jsou náhodné, nečekané, nepravděpodobné, byly tedy učiněny navzdory Occamově břitvě. Je zřejmé, že je význam Occamovy břitvy častým a nesprávným používáním devalvován a že se Occamova břitva stala jen jakousi zvukomalebnou mantrou, která má být symbolem, puncem vědeckosti.

Odkazy: Lexikon der Parawissenschaften
The Skeptic´s Dictionary, www.skepdic.com