Iracionální myšlení bylo pochopitelné v dobách, kdy neexistovala věda. Osvícenství znamenalo rychlý rozvoj myšlení kritického, racionálního. Koncem 20. století, v souvislosti s New Age filosofií a postmodernismem, došlo však u části společnosti opět k příklonu k duchovním hodnotám, mýtům, magii, iracionalitě, které zasáhly nejen umění a filosofii, ale i praktický život, především medicínu. Tento společenský zvrat má ovšem množství dalších příčin, jde o typicky multifaktoriální jev. Jedním z významných faktorů, které se podílejí na rozvoji iracionality, jsou komunikační prostředky, média. Jejich vliv v průběhu 20. století rychle narůstal. Zatímco na začátku 20. století se pseudovědecká, paranormální témata jako např. spiritismus objevovala v tisku jen okrajově, tak v současné době jsou tištěná média zaplavena astrologií, horoskopy, alternativními léky, absurdními léčebnými metodami, podvodnými přístroji všeho druhu, a i elektronická media jsou plna magie a mystiky. Dnešní „infotainment“ navíc směšuje různé žánry, informace a fantazie, a přispívá tak k úplnému zmatení nekritické části populace. Tomuto trendu se nevyhnulo ani nejnovější médium, internet, který postrádá jakékoli kontrolní mechanismy.
Hodnocení: Proč mají dnešní média tak negativní vliv na kvalitu myšlení části populace, má několik příčin. Jednou z nich je už sama povaha elektronických médií, založených na vizuálním vnímání, které má „nižší gramotnost“, redukuje kritické myšlení, nenabádá k přemýšlení, ale vede k přímému přejímání, jakémusi imprintingu viděného. Obrazy v televizi mají vysokou přesvědčivost a jsou chápány jako realita. Druhým faktorem je „klipová“ povaha všeho, co se objevuje v televizi. Množství rychle se střídajících obrazů neposkytuje dostatek času k přemýšlení. Mohutný vliv těchto médií spočívá i v jejich masovém rozšíření i v tom, že je téměř každý občan denně sleduje po několik hodin. Nebezpečnou je také postmoderní, "korektní" teze o vyváženosti, kterou se dnešní informační média řídí. Stejný čas se poskytuje astronomovi jako astrologovi, lékaři jako léčiteli, vědci jako šarlatánovi. Konečně je nesporné, že pořady plné fantazie, iluzí, záhad, magie a mystiky jsou pro většinu lidí přitažlivější než věcné informace, a že proto média dávají v dnešním konkurenčním prostředí takovým tématům přednost.
Stejně negativní efekt na společnost může mít i médium nejnovější, internet, který umožňuje přístup a šíření informací po celém světovém webu každému. Chybí filtr, který by mylné, racionální nebo podvodné informace korigoval nebo alespoň označoval. Řešení, jak zabránit tomu, aby lidé nezačali žít v realitě virtuální místo ve světě skutečném, zatím nalezeno nebylo.
Odkazy: Nosková V.: Iracionalita v médiích. Překvapivé listování starými novinami. Část 1: Zpravodaj SISYFOS 4, 1/1998, část 2.: Zpravodaj SISYFOS 4, 2/1998
Nosková V.: Paranormalita v médiích v minulosti a dnes. In. Věda kontra iracionalita 2. Academia, Praha 2002, 169-181
Vachtl P.: Iracionalita a dezinformace v dnešních elektronických médiích. In: Věda kontra iracionalita 2. Sborník. Academia, Praha 2002, 188-200
Hodnocení: Proč mají dnešní média tak negativní vliv na kvalitu myšlení části populace, má několik příčin. Jednou z nich je už sama povaha elektronických médií, založených na vizuálním vnímání, které má „nižší gramotnost“, redukuje kritické myšlení, nenabádá k přemýšlení, ale vede k přímému přejímání, jakémusi imprintingu viděného. Obrazy v televizi mají vysokou přesvědčivost a jsou chápány jako realita. Druhým faktorem je „klipová“ povaha všeho, co se objevuje v televizi. Množství rychle se střídajících obrazů neposkytuje dostatek času k přemýšlení. Mohutný vliv těchto médií spočívá i v jejich masovém rozšíření i v tom, že je téměř každý občan denně sleduje po několik hodin. Nebezpečnou je také postmoderní, "korektní" teze o vyváženosti, kterou se dnešní informační média řídí. Stejný čas se poskytuje astronomovi jako astrologovi, lékaři jako léčiteli, vědci jako šarlatánovi. Konečně je nesporné, že pořady plné fantazie, iluzí, záhad, magie a mystiky jsou pro většinu lidí přitažlivější než věcné informace, a že proto média dávají v dnešním konkurenčním prostředí takovým tématům přednost.
Stejně negativní efekt na společnost může mít i médium nejnovější, internet, který umožňuje přístup a šíření informací po celém světovém webu každému. Chybí filtr, který by mylné, racionální nebo podvodné informace korigoval nebo alespoň označoval. Řešení, jak zabránit tomu, aby lidé nezačali žít v realitě virtuální místo ve světě skutečném, zatím nalezeno nebylo.
Odkazy: Nosková V.: Iracionalita v médiích. Překvapivé listování starými novinami. Část 1: Zpravodaj SISYFOS 4, 1/1998, část 2.: Zpravodaj SISYFOS 4, 2/1998
Nosková V.: Paranormalita v médiích v minulosti a dnes. In. Věda kontra iracionalita 2. Academia, Praha 2002, 169-181
Vachtl P.: Iracionalita a dezinformace v dnešních elektronických médiích. In: Věda kontra iracionalita 2. Sborník. Academia, Praha 2002, 188-200