Rezonanční terapie v osmi krocích

Snažíme se členy Sisyfa a ostatní čtenáře našeho zpravodaje co nejvíce informovat o nových již na první pohled převratných technologiích, které jejich autoři zpravidla zařazují do kategorie technologií pro třetí tisíciletí. Mnohé z těchto technologií se uplatňují s předstihem a zprávy o dosažených výsledcích, byť předběžné, jsou více než nadějné. Po technologii JL (Joint Line, alias Jiří Lang) a kosmickém kvantovém motoru (RQM, Rapperswil, Švýcarsko) přichází s dalekosáhlými plány pro třetí tisíciletí a se zprávami o úspěších již v tisíciletí druhém metoda rezonanční terapie.

Metoda se dá podle autorů aplikovat na různé biologické objekty, počítaje v to člověka. V tomto příspěvku popíšeme jen tu část, která se týká lesů, přičemž využijeme brožury, kterou v češtině vydal Ústav pro rezonančí terapii. Při popisu vynecháme filozofické úvahy a meditace, kterými autoři svůj výklad v hojné míře provázejí, protože pokládáme za správnější je oddělit od věcného popisu činnosti, v níž rezonanční terapie spočívá.

Postup je tento: najde se les, který chřadne. Poté se pořídí několik leteckých snímků postiženého lesa. Snímek se dopraví do IRT, což je zkratka pro Institut rezonanční terapie sídlící v SRN (Institut für Resonaztherapie Cappenberg GmbH & Co. KG, Am Struckmannsberg 32, D - 44534 Lünen, Germany, Tel +49-2306750900, Fax +49-2306740957, Email: IRT-Cappenberg@-Online.de).

Pak následuje druhá a hlavní část metody. (Autoři původního popisu metody rozdělili postup do osmi kroků, avšak zkrácení, které jsme zvolili, není na újmu obsahu popisné části informace o použité metodě.) Postup spočívá v tom, že odborník z ústavu rezonanční terapie nejdříve “sestaví spolu s místní lesní správou detailní analýzu lesa, aby mohl určit příčiny ztráty vitality”, a provede (blíže neurčené) “energetické měření půdy a kontrolních stromů”, týkající se například (bohužel opět blíže neurčeného) “vyzařování půdy a kmenů”. Pak se prozkoumají dříve pořízené snímky nezdravého lesa, posoudí se, který snímek se nejlépe hodí jako rezonátor, a ten se přenese pomocí digitizéru do počítače. Manipulací se snímkem v počítači pak “ošetřovatel” vstoupí na dálku do rezonance s vlastním lesem. “Ošetřovací program” u digitalizovaného snímku trvá dvě až čtyři hodiny denně a asistent jej pětkrát v týdnu opakuje (v sobotu a v neděli se les zřejmě neléčí). Podle ročního období a podle “reakce ošetřovaného ekologického systému” se každé tři až čtyři týdny sestavuje nový program. Výsledkem, který se ovšem dostavuje až po letech, je regenerovaný les – v brožuře je uveden kreslený příklad výsledku tříleté rezonanční terapie a dvojice (neleteckých) snímků listnatých stromů v parku Laxenburg před terapií a po třech letech rezonanční terapie. Rozdíl na snímku je dobře patrný.

Postižený reálný les, byť byl stovky kilometrů (Čechy) i tisíce kilometrů (lesy na severu Ruska) daleko, se tedy po určité době aplikace rezonanční terapie začne zotavovat, což se projevuje například tím, že stromy lépe rostou a jejich jehličí méně opadává.

Plochy, které se zatím rezonančně léčí, nejsou malé. Podle údajů v informační brožuře Institutu rezonanční terapie mají z léčených lesů největší rozlohu lesy v rezervaci severně od Petrohradu, a to 40000 ha. Česká republika je co do aplikace rezonanční terapie na druhém místě – celková rozloha rezonančně léčených lesů je u nás údajně 33000 hektarů. V SRN, v Holandsku a v některých jiných místech se rezonanční terapie zatím používá jen na velmi malých plochách. Léčení probíhá v některých místech již několik let. Do sledování léčených lesů u nás je podle zmíněné informační brožury kromě českého podniku označeného v brožuře jako “Institute of Forest Ecosystem Research” (jako spolupracovník je uváděn Ing. Pavel Moravčík) zapojen i budějovický Ústav krajinné ekologie Akademie věd České republiky v Budějovicích (Dr. Pavel Cudlin). Tito odborníci již zjistili podstatné zlepšení stavu léčených lesů.

Potud zkrácený popis postupu při rezonanční terapii a při zjišťování její účinnosti. Brožura, kterou institut vydal, je ovšem rozsáhlejší. Autoři pomocí čar a kruhů kolem stromů graficky znázorňují rezonanci mezi stromy v lese a její narušení, při popisu rezonance používají termínů převzatých z fyzikální teorie deterministického chaosu jako fraktál a atraktor, citují práce a pracovníky různých profesí, kteří účinnost “rezonanční terapie” potvrzují.

Nejen to. Celá tato “technologie třetího tisíciletí” je vložena do mnohem širších souvislostí. Autoři se totiž hlásí k představám o existenci morfického pole, kterým se snaží vysvětlit údajné úspěchy své “terapie”. O tom bude více v příspěvku profesora Heřta.

Na závěr je s politováním třeba konstatovat, že k ověřování účinnosti rezonanční terapie lesů v naší republice si autoři této technologie vybrali velmi nevhodnou dobu. Na lesy, které rezonančně léčí, totiž v posledních letech dopadá podstatně méně škodlivých imisí, než v létech minulých. Bude proto krajně obtížné či spíše nemožné dokázat, že zlepšení stavu sledovaného lesa souvisí právě s rezonanční terapií.