Reakce na příspěvek Benjamina Kurase, zveřejněný v Profitu č.40/2002

Článek pana Kurase příliš jednoznačně vyznívá ve prospěch alternativní medicíny. Nikdo by jistě nic nenamítal proti osvědčeným bylinám a věřím, že ani EU jim nebude ubírat právo na existenci, jak se pan Kuras obává. Jsem přesvědčen, že „totalitní direktivy“, jak nazval předlohy zákona z Bruselu pan Kuras, mají ochránit spotřebitele před komerčním zneužíváním poptávky po „přírodní“ léčbě, v tomto případě bylinných čajů. Ovšem alternativní medicína je v kurzu a domnívám se, že pan Kuras podlehl propagandě. Výrobci a obchodníci, kteří zájmu o „přírodní léčbu“ využívají komerčně, mají zisky, které umožňují agresivní reklamu (příkladů je dostatek). Ani pan Kuras by asi nechtěl užívat čaje, které mají vysoký obsah těžkých kovů. Informace o tom proběhla v zahraničním i českém tisku. Jeden příklad: V astrologické apatyce na Smíchově se např. prodával přípravek (před apatykou bývají fronty), který místo přípustných 8 µg obsahoval 4100 µg olova na kilogram a místo přípustných 0,5 µg rtuti jí obsahoval 2950 µg na kilogram. Zjistila to Česká zemědělská a potravinářská inspekce při náhodné kontrole.

Pan Kuras se možná nevědomky ztotožnil s iracionalitou, která již několik desetiletí zažívá konjunkturu a proniká i do vědy, zejména lékařské. Netýká se to jen naší republiky, je to jev celosvětový. Nejrozšířenějším léčebným postupem alternativní medicíny je asi homeopatie. Zajímá-li se člověk co je její podstatou, jak se vyvíjela a v jaké je dnes situaci, zjistí např., že existuje několik směrů, které si vzájemně odporují. Stoupenci francouzské školy postupují při výrobě homeopatik naprosto jinak než stoupenci školy americké. Rovněž ve vysvětlování účinků se obě strany liší. To ve vědecké medicíně není možné. Vývoj léků vědecké medicíny spolu s klinickým ověřovaním trvá většinou více jak deset let a je velmi nákladný. Odpovědný přístup k lidskému zdraví to však vyžaduje. Homeopatika tento proces podstupovat nemusejí. Je nabíledni, kde jsou větší zisky a prostředky pro agresivní reklamu. Totéž platí pro potravinové doplňky. Mnozí si asi vzpomenou na časopis Osobní lékař, který byl distribuován zdarma do schránek a na jehož titulní straně byl herec Kříž, propagující Wobenzym. Nejde o lék, ale dočtete se, že pokud ho nebudete užívat, nepomůžete své oslabené imunitě a můžete velmi vážně onemocnět.Vyvolávat strach a vydělávat na něm – to je smysl této reklamy.

Pan Kuras se ptá, zda se ho někdo zastane. Já to činím. Má právo vybrat si mezi např. homeopatikem či Bachovým květem a klasickým lékem. Zakazovat alternativní medicínu by nebylo správné. Bude-li po ní poptávka, najdou se vždy ti, kteří ji budou nabízet. Já sám piji bylinné čaje často. Snad ale těm alternativcům nijak neubližuji, když zdůrazňuji své právo, aby nesli stejnou odpovědnost jako lékaři. Již více lékařů bylo kvůli pochybení u soudu. Zná někdo případ léčitele u soudu? Pan Kuras navíc asi není zcela v obraze, co se alternativní medicíny v EU týče. Aspoň v Německu je situace naprosto jiná, než popisuje. Přehled o této situaci posílám redakci Profitu. Závěrem pár vět z knihy Ajurveda & Co., autor Roland Ziegler: „Podle odhadu je v Anglii 80% neschválených léčiv rostlinného původu. Pocházejí především z Hong-kongu a Číny. Jejich kvalita velmi kolísá. Problémem je, že neexistuje všeobecně platná, jednotná a standardisovaná nomenklatura pro léčivé byliny resp. rostlinná léčiva. Kontrolou 260 asijských léčivek bylo zjištěno drastické překročení mezních hodnot obsahu arsenu, olova a rtuti. Obzvláště znepokojující je, že 33% produktů obsahovalo příměsi, které nebyly deklarovány. Dokladovány jsou silné vedlejší účinky jako ochrnutí, selhání ledvin a karcinomy při léčení pomocí těchto produktů….Ve světle těchto skutečností by bylo na místě nazvat výše uvedené léčivky „přírodními sajrajty“, neboť vedlejší účinky klasických léků jsou v porovnání s nimi bezvýznamné. Ano, ani v přírodě není vše zdravé.

Nelze zevšeobecňovat, pane Kurasi, kontrola je na místě.